Grafen je obyčejný grafit, ovšem ve velmi tenké vrstvě. Předpokládá se, že podobně jako fullereny se stane základem uhlíkové elektroniky příští generace.
Problémem grafenu byla až dosud jeho masová výroba. Vědci z California NanoSystems Institute (spadá pod kalifornskou univezitu UCLA) nyní objevili metodu, která by mohla být velice jednoduchá i levná. Vyšlo by se de facto z obyčejného papíru, který by se ponořil do roztoku hydrazinu. Výsledkem byla redukce původní formy uhlíku na atomární uhlík; vtip je v tom, že si ale při této technologii zachová i původní „papírovou“ strukturu, takže snadno dostaneme velmi tenkou, snad dokonce monoatomární vrstvu, současně ale o velké ploše (podařilo se získat destičku o velikosti až 20 x 40 mikrometrů – to není moc, ale ve srovnání se snad monoatomární tloušťkou…). Takto získaný grafen má mít navíc výhodné elektrické vlastnosti, je výborně vodivý.
Dosavadní metody výroby grafenu vycházely například z karbidu uhlíku, který se při teplotě až 1100 C redukoval na grafen. Takto získané kousky materiálu měly ale různou velikost i vlastnosti, a proto se moc nehodily k průmyslovému využití. Musely by se složitě třídit podle velikosti, tvaru a vodivosti.
Zdroj: ScienceDaily
Viz také:
Další uhlíková elektronika, tentokrát z grafenu
Jak udržet vodivost grafenu?
Hrozí nedostatek india, otevírá se šance pro grafen
