Ačkoliv se v případě naší poslední otázky záplava odpovědí právě nehrnula, přesto se můžete podívat na odpověď. První uměle připravenou sloučeninou vzácných plynů byl…
hexafuoloplatičitan xenonný XePtF6, který se podařilo syntetizovat v roce 1962 :-). K dalším sloučeninám xenonu patří i fluorid xenonový, který lze získat přímo syntézou z obou prvků.
V případě neonu, xenonu i kryptonu se tedy již ukázalo, že jako prvky nejsou zcela inertní. Komplikovaná je otázka sloučenin hélia. Znáte nějakou? Hélium se podobně jako další vzácné plyny rozpouští ve vodě, nicméně kromě klasického roztoku by snad mohlo tvořit i cosi na způsob sloučenin, hydrátů. Jaký je charakter vazby mezi vzácnými plyny a molekulami vody je však těžké určit, proto je sporné i zařazení do kategorie sloučenin.
Pokud bychom héliu sloučeniny s vodou upřely, jednalo by se zřejmě o další raritu tohoto prvku – jako jediný ze stabilních, tj. radioaktivně se nerozpadajících prvků by hélium bylo skutečně inertní. Což by výjimečnost hélia vhodně dokreslovalo – je supravodivé (to jsou ale dnes i jiné látky), navíc však blízko absolutní nuly i supratekuté (tj. bez viskozity). Izotop hélia obsahující v jádře jeden neutron namísto obvyklých dvou navíc předvádí divy i v oblasti entropie – blízko absolutní nuly je entropie kapalné fáze nižší než pevné, tj. kapalina je vlastně uspořádanější…
O tom, nakolik je komplikované rozdělení pojmů slitina/sloučenina, ukazuje i diskuse u souvisejícího článku…
