Článek o paradoxech volební aritmetiky vyvolal několik zajímavých reakcí. Jednu z nich zveřejňujeme... Jak by se třeba projevilo, kdyby se všichni voliči jedné strany "sestěhovali" do jednoho kraje?
Původní článek "Volební aritmetika" http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/F523C5CB8D0FB3DAC1257185007724DB vyvolal několik zajímavých reakcí. Jednu z nich zveřejňujeme. Z hlediska Science Worldu nás problém zajímá jako teoretický hlavolam, tj. jde nám o matematické modely spíše než o vlastní politické preference.
***
Volební aritmetika a předčasné volby
Protože předčasné volby jsou jednou z možných variant dalšího vývoje současné situace, určitě stojí za to se zamyslet, jakým způsobem by mohly předčasné volby dopadnout. Abychom se skutečně zabývali spíše aritmetickými záležitostmi, omezíme se pouze na případy, kdy se preference voličů nezmění, a pokusíme se ilustrovat vliv vlastností stávajícího volebního zákona.
Pro srovnání uvádím přehled zisků mandátů z voleb:
strana
|
manáty
|
ODS |
81
|
ČSSD |
74
|
SZ |
6
|
KSČM |
26
|
KDU-ČSL |
13
|
Sudý počet mandátů v poslanecké sněmovně
Jednou z nevýhod stávajícího uspořádání je „možnost patu“ připouštějící výsledek 100 na 100, jak se v posledních volbách stalo. Ptejme se, jak by při nezměněných okolnostech volby dopadly, pokud by poslanecká sněmovna měla 201 poslanců:
strana
|
mandáty
|
ODS |
82
|
ČSSD |
74
|
SZ |
6
|
KSČM |
26
|
KDU-ČSL |
13
|
Vidíme, že v tomto případě by mandát přibyl ODS.
Jak by se situace „vyvinula“, pokud by se počet křesel ve sněmovně změnil na 199?
strana
|
mandáty
|
ODS |
80
|
ČSSD |
74
|
SZ |
6
|
KSČM |
26
|
KDU-ČSL |
13
|
což opět mění počet mandátů ODS, tentokrát ovšem v její neprospěch.
„Zákon nahrává velkým stranám“
Jednou z vlastností stávajícího volebního systému, o kterých se mluví, je to, že zákon „nahrává velkým stranám“. Tuto vlastnost může někdo považovat za pozitivní, někdo jiný naopak za negativní. Otázkou je, jak by tato vlastnost mohla ovlivnit předčasné volby – může nějaká strana „vyrůst“ bez toho, že by se změnily preference voličů?
Jedna možnost spočívá v tom, že by některé strany šly do předčasných voleb jako koalice. Zkusme si, jaký vliv na výsledek voleb by mělo, kdyby dvě „nejmenší“ strany uzavřely koalici:
strana
|
mandáty
|
ODS |
78
|
ČSSD |
73
|
KSČM |
24
|
KDU-ČSL + SZ |
25
|
Z výsledků vidíme, že toto opatření by přineslo zvýšení počtu mandátů stran v dané koalici z 13 + 6 = 19 na 25, tj. téměř o třetinu.
Politickou nevýhodou koalice je jistá „ztráta identity“, která může způsobit pokles zájmu voličů do budoucna. (Poznámka Pavel Houser: Koalice mají také vyšší práh pro vstup do Sněmovny, což činí popsanou strategii ještě riskantnější) Proto je namístě se ptát, zda existuje jiná možnost, jak by například „nejmenší“ strana získala v předčasných volbách více mandátů. Ukazuje se, že ano, přičemž tato možnost vyplývá z další vlastnosti stávajícího volebního zákona:
„Zákon nahrává regionálním stranám“
Abychom tuto variantu ověřili, předpokládejme opět, že se preference voličů nezmění a že voliči všech stran se zachovají stejně, jako v posledních volbách s výjimkou toho, že voliči SZ se rozhodnou hlasovat regionálně tak, že každý mimopražský volič SZ si vyzvedne volební průkaz a pojede volit do Prahy. Výsledek voleb by pak byl:
strana
|
mandáty
|
ODS |
78
|
ČSSD |
73
|
SZ |
14
|
KSČM |
24
|
KDU-ČSL |
11
|
což přináší zvýšení počtu mandátů získaných SZ o 8, tj. o 4/3, přičemž tímto opatřením by SZ ziskem mandátů dokonce předstihla KDU-ČSL. Zejména tuto poslední vlastnost zákona lze považovat za negativní, protože lze mít za to, že volební systém „nutí“ voliče, aby se kvůli svým preferencím „stěhovali“.
Pro ilustraci této nevýhody uvádím ještě jeden fiktivní případ týkající se dokonce vítězství ve volbách:
Aritmetika a vítěz voleb
Mějme stát rozdělený na pouze dva volební kraje. Předpokládejme tento výsledek voleb:
Kraj 1
|
Kraj 2
|
|
Strana A
|
500000
|
200000
|
Strana B
|
0
|
600000
|
Podle počtu hlasů to vypadá, že vítězem voleb je Strana A, protože získala celkem 700000 hlasů, zatímco Strana B jich získala pouze 600000. Pokud by měla mít poslanecká sněmovna celkem tři mandáty, dopadlo by to při použití stávajícího volebního zákona takto:
strana
|
mandáty
|
Strana A |
1
|
Strana B |
2
|
což znamená, že faktickým vítězem voleb by se stala Strana B. Pokud by se použil jiný způsob přidělování mandátů, kdy se nejdříve přidělí mandáty stranám a pak teprve se v rámci stran rozdělí mezi jednotlivé kraje, vyšla by z voleb strana A se dvěma mandáty, tedy jako vítěz, ale oba mandáty by získala v Kraji 1, což by také bylo svým způsobem „podivné“, protože Kraj 1 by měl dva zástupce, zatímco Kraj 2 pouze jednoho, i přesto, že je „větší“.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.