Vzorek diamantu, pocházející z brazilského Juina, v sobě jako „kaz“ obsahuje minerál ringwoodit (křemičitan hořečnato-železnatý), a to v hydratované formě. V hlubinách Země se tedy zřejmě skrývají obrovské vodní „kapsy“. Výzkumníci odhadují, že by zde mohlo být klidně i srovnatelně vody jako ve všech povrchových oceánech. Má jít ovšem o kapsy, ne souvislou vrstvu, do nichž voda natekla subdukčními zónami.
K povrchu se příslušný diamant dostal vulkanickou činností, jako součást vyvřelé horniny kimberlitu, z níž se diamanty běžně těží. Kimberlit patří k vyvřelinám z vůbec největší hloubky. K samotnému objevu vzorku došlo v roce 2008 při úplně jiném výzkumu, jeho význam byl rozpoznán pouze náhodou.
Článek o objevu vyšel v Nature.
Zdroj: Phys.org
Poznámka:
– V této souvislosti se vnucuje představa, podle které právě zatopené vrstvy zemské kůry mohly být místem vzniku života. Nicméně tento objev se týká mnohem hlubších oblastí, někde v přechodné zóně mezi svrchním a spodním pláštěm (410-660 km hluboko). Nicméně pokud sem voda běžně teče, pak musí být přítomna i výše v kůře.
– Ringwoodit je formou minerálu peridotu (olivínu), o němž se předpokládá, že existuje za vysokých tlacích právě na pomezí obou plášťů. Dosud známé vzorky ringwooditu byly meteoritického původu.
– Na rozdíl od Europy a Enceladu sotva půjde o podzemní oceány. (Nad cca 400 C už voda nemůže být kapalná při žádném tlaku, tak se jedná o kapsy plynu? Ale že se za těchto podmínek zase nerozpadnou příslušné hydráty? Nebo naopak nejde o plynné kapsy, ale jen o hydráty?)
