Nick Lane: Síla, sexualita, sebevražda (Academia)
Název knihy příliš nevystihuje, o čem se zde pojednává – totiž o mitochondriích. Autor pokládá právě splynutí bakterie a archea za klíčový okamžik evoluce, „krok, který se stal jen jednou“. Kolem této události i role mitochondrií pak rozehrává řadu příběhů, zdaleka se neomezuje jen na samotný vznik eukaryotické buňky. Kniha zabíhá do detailů týkajících se energetického metabolismu či dalších biochemických fines. Řeší se zde i jiné hypotetické symbiogenetické události (některé z organel mohou být potomky samostatných organismů, i když ztratily genom), a to včetně otázek, komu co bylo výhodné. Byla mitochondrie původně vnitrobuněčným parazitem, nebo nestrávenou obětí? Čtenář každopádně zjistí, jaké jsou aktuální trendy v evoluční biologii, jaké otázky jsou otevřené, jaké starší názory, které známe z učebnic, dnes zase upadly v nemilost.
Jenom jedna výtka: Lane podobně jako u své předešlé česky vydané knihy (Vývoj života – deset velkých vynálezů evoluce) poněkud míchá své názory a převládající pohled na věc. Často není jasné, co se současná ortodoxie a co Laneův většinově nesdílený nápad.
Anotace vydavatele
Nebýt mitochondrií, prý bychom možná ještě byli jednobuněčné bakterie… Každopádně bychom bez nich neměli dvě odlišná pohlaví, stárnutí ani klimakterium. Fascinující a inspirující kniha Nicka Lanea v sobě spojuje nejnovější výsledky výzkumu se svěžím, popularizujícím stylem, díky kterému se věda stává lákavým dobrodružstvím.
Úryvek z knihy:
Záhadný vznik eukaryotické buňky, hydrogenozomy a vodíková hypotéza
Michael Lewis: Big Short – v útrobách stroje zkázy (Dokořán)
Popis americké hypoteční bubliny, která je jedním z kořenů současného stavu světové ekonomiky. Srozumitelně podané i pro neekonomy (není třeba předem vědět, co je shortování nebo swap), zábavné, lehce cynické, primárně nemoralizující.
Anotace vydavatele
Kniha Big Short hladce a poutavě proniká do nitra amerického trhu s hypotékami v době před vypuknutím krize v roce 2008, která záhy přerostla v celosvětovou krizi finanční. Autor využívá své kontakty ze světa velkých financí a prostřednictvím svědectví bezprostředně zainteresovaných lidí a vlastní suverénní orientace v prostředí nám předkládá vyprávění, jaké jsme o této „nejčistší finanční ekonomické pohromě v dějinách“ ještě nečetli. S pobavením i mrazením v zádech můžeme sledovat osudy a aktivity několika jednotlivců, kteří si jako první plně uvědomili, že rozrůstající se trh s hypotékami se v důsledku pochybné součinnosti wallstreetských investičních bank a ratingových agentur nafukuje v ekonomickou bublinu obřích rozměrů. Udělali to, co uměli nejlépe: pokusili se investovat mazaněji než ostatní. V době sofistikovaných finančních nástrojů trh s rizikovými hypotékami prostě „shortovali“. Ve velkém. A když hypoteční bublina praskla, spadlo jim do klína omračující množství peněz.
Úryvek z knihy:
Syntetická CDO: Přeměno olova ve zlato
Matt Ridley: Racionální optimista (Argo a Dokořán)
Lze srovnat se Skeptickým ekologem Bjorna Lomborga. Dělá se vám též nevolno z masmediální „zelené“ palby? Pole řepky, větrné elektrárny, všudypřítomné fotovoltaické panely, „zdravé“ eko/bio potraviny, odpor k fosilním palivům, oteplovací agenda, bludy o tom, jak jiné kultury žily v souladu s přírodou, jak nemáme obchodovat či žít materialisticky. K tomu přidejte fóbii ke GMO, přesvědčení o blížící se apokalypse, údajné kolem probíhající velké vymírání, strach z toho, že dojdou zdroje, idealizace izolovaných komunit, odpor k obchodu, mýty o soběstačnosti… Nic nového pod sluncem, konstatuje autor a navíc dokládá, že tyto názory se objevovaly neustále, v antice stejně jako v období průmyslové revoluce. Strašit koncem světa nebo vzbuzovat pocit viny je osvědčeným způsobem, jak lidi ovládat…
(Samozřejmě, jde o subjektivní hodnocení. Faktem také je, že název knihy zní poněkud budovatelsky – „zářné zítřky“ apod. Jak bude vypadat svět za 100 let nevíme a ani se to nikdy nedovíme. Nelze předpokládat, že kdo vidí svět jinak než Ridley, po přečtení textu náhle „prozře“.
Na vysvětlenou: Ridley samozřejmě nekritizuje konkrétní ochranářské projekty, snahy zlepšit život hospodářských zvířat, za rozumný a účinný pokládá např. boj s freony. Faktem také je, že jedna věc je racionální analýza, druhá emoce. Racionálně je jasné, že právě početnost lidí umožňuje dělbu práce a prosperitu, to ale neznamená, že vám lidé na přeplněné ulici nebudou vadit. Taktéž nevolíme mezi prázdným a nacpaným supermarketem – prázdný by byl brzy zavřen; jenže budeme se kvůli tomu v přecpaném cítit dobře?)
Anotace vydavatele
Nejnovější kniha předního britského popularizátora vědy líčí cestu k prosperitě, kterou lidstvo ušlo ve zlepšování svého údělu od doby kamenné po dnešek. Autor odpovídá na tradiční otázku: Co bylo základním faktorem, který lidskému druhu umožnil rozvoj? Odpověď nalézá v obchodu – směna výrobků, služeb a myšlenek prostřednictvím specializace a dělby práce podněcovala k inovacím, které jsou motorem vzestupu. Díky jejich nekonečnému proudu jsou nyní lidé nejen bohatší, ale i zdravější, šťastnější, svobodnější a rovnější než kdykoli dříve. Ridley je přesvědčen, že lidstvo zůstane na cestě prosperity, dokud se budou „pářit myšlenky“. Svůj optimismus čerpaný z podstaty člověka a celé historie lidstva autor staví do kontrastu s dnešním převládajícím pesimismem a s iracionální popularitou moderních proroctví zkázy světa, z nichž se nikdy žádné nenaplnilo.
Úryvek z knihy:
Jak fosilní paliva zachránila krajinu
John Barrow: Kniha vesmírů (Paseka)
Když jsem poprvé četl Barrowovo Pí na nebesích, byl jsem zcela uchvácen. Autor postupně psal další a další tituly, které mě bavily čím dál méně. Opakoval se, opisoval sám od sebe, bylo patrné, že méně by bylo více… Kniha vesmírů je po delší době titulem, který mě bavil. Míchá kosmologii jako vědu, kosmologii jako filozofii, matematické modely, přináší přehled různých obskurních a výstředních představ, na které by člověk jinak sotva narazil. A další přednost – jednotlivé kapitoly jsou opravdu stručné, autor čtenáře nemoří. Navíc texty na sebe nepříliš navazují, lze listovat, přeskakovat…
Anotace vydavatele
Nejnovější dílo oblíbeného popularizátora vědy Johna D. Barrowa podává rozsáhlý přehled různých modelů vesmíru, které se ve vědě objevily od antiky po dnešek. Jde o soupis logicky propojený, jasně rozlišující, které z modelů mohou aspirovat na model pozorovaného vesmíru a které vznikly jen jako zajímavé matematické konstrukce. Čtenářská obec, která sleduje literaturu z oblasti kosmologie, jistě takovýto systematický přehled, který je sepsán perem zkušeným v popularizaci a hluboce podložen širokým rozhledem autora, uznávaného vědce, uvítá, neboť se vyznačuje neotřelým pohledem na tematiku. Zabývá se i různými bizarními konstrukcemi, jež vznikly na základě teorie strun a dalších současných směrů ve fyzice. Tajemno vanoucí z představ, že žijeme v jednom zákoutí nekonečně mnohotvárného vesmíru, vyvolává vzrušení ne nepodobné vzrušení ze sci-fi, autor však střízlivě hodnotí úlohu těchto představ při vytváření co nejhlubšího pohledu na svět, ve kterém žijeme, a pečlivě rozebírá jejich filozofický obsah.
Úryvek z knihy
Co kdyby se náboj protonu a elektronu lišil?
Na závěr – doporučuji knihy o matematice od Iana Stewarta: Truhlice matematických pokladů profesora Stewarta a Kabinet matematických kuriozit profesora Stewarta (Argo a Dokořán). Populárních knih o matematice vychází docela dost, bohužel se ale hodně opakují. Stewart je přínosný tím, že matematika pro něj není historií matematiky (kolikrát jsme četli o důkazu nekonečného počtu prvočísel, iracionality odmocniny ze dvou apod.), jeho úlohy a příklady navíc nejsou triviální, vlastně jsou docela těžké (subjektivně). Jako dárek, který má být iniciační knihou do světa matematiky, se to spíše nehodí, jinak jde však o lahůdky.
Úryvek:
Jak se dostat na okraj rozpínajícího se vesmíru
