Švédsko získává téměř polovinu veškeré energie z jaderných zdrojů. Radioaktivní odpad chce bezpečně uložit v hlubinném úložišti, které má vzniknout do roku 2017. Již deset let sbírají vědci zkušenosti z provozu výzkumného laboratorního úložiště Äspö na jihovýchodě země.
Laboratoř Äspö leží v blízkosti jaderné elektrárny Oskarshamn, jedné z nejstarších ve Švédsku (první blok spuštěn v roce 1972, o 13 let dříve než české Dukovany). Labyrint podzemních chodeb se stavěl pět let, provoz výzkumné laboratoře v hloubce 460 metrů pod zemí začal v roce 1995. Téměř půl kilometru pod zemí se nachází laboratorně simulované úložiště radioaktivních odpadů (žádné se v něm ale nenacházejí), kde výkonné ohřívače simulují tepelné proudění, jaké by v reálu vypouštělo uložené použité jaderné palivo. Odborníci na geologii, mechaniku podloží, chemii podzemních vod a na radioaktivitu zde zkoumají tepelné, hydraulické, mechanické, chemické a biologické procesy, jež budou za téměř identických podmínek probíhat i v budoucím trvalém úložišti.
Do projektu laboratoře Äspö se zapojila i Evropské unie a další státy – na výzkumu se kromě těch švédských podílí univerzity a vědci z Finska, Francie, Japonska, Německa, Španělska, Švýcarska a Spojených států. Zkoumají například schopnost horniny izolovat radioaktivní částice, jak spolu reagují měděné schránky, v nichž bude jednou použité palivo uloženo, a výplňová bentonitová hmota, či jak přítomnost mikroorganizmů v podzemních vodách ovlivňuje rychlost a míru koroze úložných schránek. Velkou pozornost věnují odborníci i monitorování teploty, tlaku a vlhkosti v úložných prostorách a jejich vlivu na okolní skálu.
Laboratoř Äspö se stala hybnou silou vývoje nových technologií a postupů. Zdokonalil se tu například postup při hloubení skály, tak aby při něm docházelo jen k minimálnímu narušení okolního podloží. Vědci také sestavili prototyp dálkově ovládaného a proti radiaci odstíněného stroje na ukládání kontejnerů s vyhořelým palivem. Kromě toho se zde zkouší izolování a opětovné vytahování kontejnerů, v nichž bude uložený radioaktivní odpad. Skutečné úložiště bude koncipováno jako trvalé, v první fázi ukládání však bude naplněno jen na 5–10 procent. Po důkladném vyhodnocení se stát rozhodne, zda v projektu pokračovat, či zda bude potřeba kontejnery opět bezpečně vyjmout.
Opravdové úložiště pravděpodobně vyroste ve Švédsku během příštího desetiletí, tak aby se do něj první palivo mohlo začít ukládat kolem roku 2017. Bude se skládat ze dvou částí: nadzemní část bude kromě administrativních budov zahrnovat i středně velkou továrnu na úpravu bentonitu (speciální výplňová jílovitá směs) a zařízení na příjem transportních kontejnerů. Podzemní úložný systém se bude skládat z přístupových a úložných chodeb, kde se kontejnery s palivem budou ukládat buď horizontálně nebo do vertikálních studní. Schránka s palivem (délka pět metrů, i s palivem váží 25 – 27 tun) bude zasazena do těchto otvorů a okolní prostor se vyplní bentonitem. Celkem bude úložiště koncipováno na 4500 kontejnerů, ročně by se jich mělo uložit kolem dvou set.
Švédský inspektorát pro jadernou energii (SKI) odhaduje celkovou cenu na zajištění radioaktivních odpadů na 50 miliard švédských korun (asi 5 miliard EUR). Cena vychází z předpokladu, že všechny současné švédské jaderné elektrárny budou v provozu minimálně 25 a maximálně 40 let. Stejně jako v České republice je na zajištění těchto odpadů určen speciální Fond jaderných odpadů, do něhož přispívají jaderní operátoři pevnou částkou z každé vyrobené kilowatthodiny. Hladina pevné částky se stanovuje každý rok. Kromě toho zavedla v roce 1996 švédská vláda ještě systém takzvaných garancí. Provozovatelé jaderných zařízení mimo jiné ručí například za to, že do Fondu přispějí částkou odpovídající 25 letům provozu elektrárny, i když by ji museli odstavit dříve.
Schéma experimentální laboratoře Äspö. (zdroj: SKB)
Zdroje: SKI, SKB, ČNS
Česká nukleární společnost (založena v roce 1992) je dobrovolnou a neziskovou odbornou organizací. Hlavním cílem ČNS je provádět osvětu, napomáhat vzdělávání veřejnosti v oboru jaderné energetiky a šířit objektivní informace z oblasti mírového využívání jaderné energie. Je členem Evropské nukleární společnosti.
Kontakt:
Václav Hanus
Prezident ČNS
Tel.: 385 782 143
E-mail: cns.csvts@seznam.cz
Web: www.csvts.cz/cns
