Nebojte se vědy
Přednášky pro středoškolské studenty se konají ve 14:00 h v místnostech 205 a 206 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.
Leden – červen 2006
10. ledna
Jak se dá dělat biologie v počítači
Mgr. Jan Pačes, PhD., Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ve zkratce by se slovo bioinformatika dalo přeložit jako „biologie in silicio", nebo-li biologie v počítači. Bioinformatika jako obor se snaží o totéž, co dělá každá živá buňka dnes a denně – tedy přečíst genetickou informaci, porozumět jí a použít ji. Tomuto zdánlivě přímočarému a jednoduchému procesu zatím nerozumíme natolik, abychom ho dokázali v počítači rutinně používat, ale o to napínavější je sledovat, kam až současná věda postoupila. Studenti si poslechnou informace o tom, jak se čte a zpracovává genetická informace a co se z přečtených genomů dozvídáme o různých organismech, zejména pak o člověku.
14. února
Rostlinstvo severní části Korejského poloostrova
RNDr. Jiří Kolbek, CSc., DSc., Botanický ústav AV ČR
V létech 1986–1990 pracoval společný tým československých botaniků v severní Koreji. Cílem bylo poznání rostlinstva a flóry tohoto „bílého místa“ na mapě. Metodami rostlinné sociologie se podařilo nově popsat desítky rostlinných společenstev a doložit je poznanými ekologickými podmínkami. Výsledkem je asi 25 vědeckých článků a knižní publikace o lesích severovýchodní Asie, která vznikla ve spolupráci s 20 vědci z osmi zemí.
11. dubna
ITER je cesta
Ing. Milan Řípa, CSc., Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Přednáška je určená všem, kdo o ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor – Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor) nevědí nic nebo jen velmi málo. Zcela bezkonkurenčním zdrojem energie budoucnosti je energie termojaderná: jaderně bezpečná, ekologicky čistá, surovinově zabezpečená. V současné době se připravuje v jihofrancouzském Cadarache stavba prototypu termojaderného reaktoru pod názvem ITER. Jaká byla cesta k předstupni reaktoru komerční termojaderné elektrárny? Na to odpoví přednáška.
9. května
Internet a právo
JUDr. Ján Matejka, Ústav státu a práva AV ČR
Přednáška se zabývá právními vztahy vznikajícími při užívání počítačové sítě internet, zejména při obchodování na internetu (např. uzavíráním smluv na Internetu, problematikou peer to peer sítí, apod.), ochranou domén a doménových jmen. Stranou nezůstávají ani podstatné otázky ochrany autorských děl na internetu (např. v rámci obsahu www stránek), ochrany osobních údajů a dat, jakož i dalšími souvisejícími aspekty s užíváním počítačů (vypalování CD/DVD, počítačovým pirátstvím apod.). Při přednášce bude kladen důraz zejména na odpovědnostní aspekty (trestněprávní otázky a náhrada škody) a praktické příklady.
13. června
Klima a klimatické změny včetně skleníkového efektu
RNDr. Radan Huth, DrSc., RNDr. Jan Kyselý, PhD., Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Některé plyny v atmosféře, nejvíce oxid uhličitý, vodní pára a metan, fungují jako poklička, která propouští krátkovlnné záření od Slunce, ale zachycuje tepelné záření vyzařované zemským povrchem. Díky tomuto jevu, nazývanému skleníkový efekt, je na naší planetě Zemi o 33°C tepleji, než by bylo bez atmosféry. Spalování fosilních paliv, zemědělská produkce a mnohé další lidské činnosti vedou k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, kde tak rostou jejich koncentrace. Od počátku průmyslové revoluce v polovině 19. století vzrostly koncentrace oxidu uhličitého již o jednu třetinu. Důsledkem je zesilování skleníkového efektu a s tím spojené změny klimatu, v první řadě zvyšování teploty. Změny klimatu pozorujeme již v současné době. Průměrná teplota povrchu naší planety roste od konce 60. let minulého století. Je vysoce pravděpodobné, že toto oteplování je vyvoláno právě zesilováním skleníkového efektu. Je jisté, že v budoucnu, pokud skleníkových plynů bude v atmosféře i nadále přibývat, teploty porostou ještě rychleji než dosud.
Vstup volný do vyčerpání kapacity sálů
