***tisková zpráva České nukleární společnosti
Polsko může zanedlouho čelit nedostatku elektřiny, který může trvat několik let. Poláci se obávají, že jejich závislost na výrobě energie spalováním uhlí vyústí až ve vypínání elektrického proudu, podobně jako se stalo nedávno v Jihoafrické republice. Nové elektrárny se tu zatím nestaví, rentabilita polských uhelných elektráren je navíc ohrožena budoucími nákupy emisních povolenek. Nyní se objevily úvahy, že by se Polsko mělo více zajímat o jadernou energetiku.
Polská energetika, která nyní zřejmě vstoupí do období privatizace, zatím žádné nové zdroje elektřiny nestaví. Nelze tedy počítat, že by se tu do roku 2015 podařilo uvést do dovozu novou elektrárnu. Naopak, postupně bude nutno zavírat přesluhující uhelné elektrárny. Stoupající poptávka sice vyžaduje zvyšovat kapacitu elektráren o 1000 MW ročně, ale ve skutečnosti výkon polských elektráren klesne z nynějších 25 000 MW na pouhých 14 500 MW v roce 2020.
Energetické firmy budou muset místo do výstavby nových elektráren investovat značné prostředky do nákupu povolenek k emisím skleníkových plynů. Naprostá většina polské elektřiny totiž pochází z elektráren spalujících uhlí, které podle nových předpisů Evropské unie v blízké budoucnosti vydají na jejich nákup velké částky významně ovlivňující rentabilitu podnikání.
Situaci v Polsku by mohlo zlepšit větší využití obnovitelných zdrojů, například větrné energie, a to především na severu země. Současně by se ale musely vybudovat záložní zdroje, které by byly v činnosti po dobu, kdy obnovitelné zdroje elektřinu nedodávají. Náročné by bylo také postavit nové části přenosové soustavy, které všechny tyto nové zdroje propojí se spotřebiteli.
Proto se v Polsku objevily studie požadující, aby se země zabývala využitím jaderné energie. Jaderná energetika totiž umožňuje významně omezit emise skleníkových plynů a elektřinu vyrábět a dodávat zákazníkům spolehlivě bez ohledu na rozmary počasí.
Polské energetické firmy uvažují, že se zúčastní výstavby a provozování plánované nové jaderné elektrárny v Litvě, která by měla zásobovat elektřinou všechny pobaltské země. Dosavadní litevská jaderná elektrárna ruské konstrukce (RBMK) totiž bude muset být do konce roku 2009 uzavřena podle dohody o vstupu Litvy do EU.
Další možností je nabídka ruského Rosatomu. Ten zamýšlí postavit novou jadernou elektrárnu o výkonu 2,3 GW poblíž Kaliningradu v ruské enklávě na pobřeží Baltského moře mezi Polskem a Litvou. Minoritní podíl (až do 49 procent) by přitom mohl být prodán zahraničnímu zájemci v tendru, oznámil Sergej Kirijenko, šéf ruské státní jaderné společnosti Rosatom. Podle něj se počítá s nabídkou spoluúčasti litevským a polským společnostem, zájem o projekt ale již projevily také energetické firmy z Francie, Německa a Itálie.
Viz také:
V USA vybudují nové závody na obohacování uranu
Ruské jaderné firmy bojují o přízeň Číny, konkurují jim západní země
Jižní Afrika už nechce uran pouze vyvážet
