Pokud by došlo k výbuchu jedné sopky na Kanárských ostrovech, mohlo by to výsledně vést ke gigantické katastrofě.
Výbuch sopky Cumbre Vieja na Kanárských ostrovech by mohl vyvolat rozsáhlé změny v celém skalním masívu. Část ostrova by náhle přestala existovat, do moře by se propadlo až 500 kubických kilometrů zeminy a skal. Výsledkem by byly až 100metrové vlny tsunami, které by zdecimovaly západoafrické pobřeží (ovšem relativně mírně zalidněné, např. Západní Sahara je spolu s Grónském státem s nejmenší hustotou zalidnění) a na druhé straně Atlantického oceánu také pobřeží severoamerické, konkrétně i New York. Evropskému kontinentu, který je od Kanárských ostrovů rozhodně blíž než USA, by se údajně vlna vyhnula – zřejmě v důsledku tvaru atlantské oceánské pánve.
Vlny tsnumani jsou na širém oceánu poměrně nízké. Masa proudící kapaliny se samozřejmě zvedne až v blízkosti pobřeží, ve chvíli, kdy se dno začne zvedat. Jedinou obranu představuje v těchto případech určitý sklon dna, dlouhá šelfová mělčina, eventuálně řetězec ostrovů, který vlnu rozbije ještě před úderem na vlastní pevninu.
Zdá se, že zatím nejvyšší, rovněž téměř 100metrová vlna tsunami byla v minulém století zaznamenána na Aljašce, kde však naštěstí zasáhla neobydlenou oblast. V roce 1741 došlo po výbuchu japonského vulkánu Oshima-Oshima k objevení 30metrových vln, které údajně zasáhly zemi až do hloubky 100 ˇkilometrů od pobřeží (!!).
Vědci samozřejmě sledují, zda Cumbre Vieja nevykazuje nějakou podezřelou aktivitu. Zdá se, že v tuto chvíli je riziko výbuchu a následné katastrofy zatím spíše potenciální.
Zdroj: Prosincový tištěný Rheinische Post
