***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Při četbě knihy Zero (autor Charles Seife, jakési dějiny čísla nula, české vydání chystá nakladatelství Dokořán) jsem narazil na zmínku o tom, že angličtí fyzikové konce 19. století vypočítali na základě Izaiášovy starozákonní knihy, že teplota nebe musí být vyšší než 500 Kelvinů.
V textu bohužel nebyl uveden odkaz na konkrétní místo Izaiáše. Hledal jsem na http://www.biblenet.cz, listoval Biblí a ptal se známých, ale úspěch se nedostavil. Izaiáš je docela dlouhý…
Na problém jsem si znovu vzpomněl až ve chvíli, kdy na Oslu vyšel článek „Je peklo exotermické, nebo endotermické?“ (http://www.osel.cz/index.php?clanek=1297). Ve stejné době jsem se navíc setkal s vystudovaným fyzikem a současně jezuitou Pavlem Gáborem, který je jistě po všech stránkách kompetentní k rozsouzení celého problému a jemuž tímto děkuji za pomoc :-).
Odkazovaná pasáž v Izaiášovi je konkrétně verš 30,26, podle ekumenického překladu:
A bude světlo bledé luny jako světlo žárného slunka a světlo slunka bude sedmkrát větší, jako světlo sedmi dnů, v den, kdy Hospodin ováže zlomeniny svého lidu a rány jemu zasazené uzdraví.
„Exegese“ tohoto textu: Na nebe tedy bude slunce a měsíc svítit 7 * 7 + 1 více než dnes. Stefan-Boltzmanův zákon svazuje teplotu s vyzařováním. Rovnovážná teplota nebe nastane ve chvíli, kdy množství dopadajícího a vyzařovaného záření bude v rovnováze. Energie vyzařování je čtvrtou mocninou teploty. Pokud bude na nebe dopadat 50krát tolik světla než na Zemi, hledáme vlastně 4 odmocninu z 50 (=2,66). Teplota Země v Kelvinech (cca 300) * 2,66 pak bude teplota nebe, což odpovídá 798 K, respektive 525 C.
Ve výkladech lze ale pokračovat i dále.
V novozákonním Zjevení se ve 21,8 praví:
„Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt.“
Protože se hovoří o jezeře síry, jako logický závěr se zdá, že síra musí být kapalná. Bod varu síry je 445 C, tedy peklo nemůže být teplejší než 445 C a je v něm tedy chladněji než na nebi. Ale pozor. Teplota varu závisí samozřejmě na tlaku – čím vyšší tlak, tím vyšší teplota varu. Pokud vezmeme jako axiom, že v pekle musí být větší horko než v nebi, pak můžeme zkusit vypočítat i minimální tlak v pekle, který bude vyšší než ten na povrchu Země (což mi konec konců přijde i logické, peklo si člověk představuje jako jakýsi přetlakovaný kotel plný hustého kouře; peklo je navíc pod povrchem Země, kde je vyšší tlak.). Pro vodu lze závislost (mimochodem lineární) bodu varu na tlaku najít např. na http://www.converter.cz/tabulky/teplota-varu-vody.htm.
K tomu ovšem Pavel Gábor dodává:
Ve Zjevení 21, 8 sice je řeč o „jezeře“, ale doslova o „jezeře hořícím ohněm a sírou“ – což nejspíše nebude prostá nádrž s kapalnou sírou. Za věrnější bych považoval „výklad“, že jde o nějakou formu plasmatu. Ale jakou? V principu by mohlo jít o prakticky cokoli od studeného plasmatu (jako v zářivkách; silné ionizovaná mezihvězdná plynová mračna jsou rovněž tvořena studeným plasmatem, jehož typická teplota je jen 10 až 20 K), až po plasma o teplotách a hustotách jako v nitru hvězd (v závěrečných fázích vývoje hvězd hmotnějších než asi 8 sluncí se ve hvězdě vytváří sírová skořápka [shell]; síra vzniká termonukleární proměnou kyslíku a křemíku, aby se pak sama proměnila v železo). Čili podle mě ze Zjevení 21, 8 vychází pro teplotu pekla velmi široké rozmezí (v rozsahu minimálně šesti řádů). Inu i v biblistice platí zákon akce a reakce: Na blbou otázku – blbá odpověď.
V tomto duchu bych rád věděl, zda při výpočtu teploty nebe bylo zohledněno ještě jedno místo v Písmu. Zjevení 22, 4-5 totiž poskytuje zajímavý vhled do radiační situace v Novém Jeruzalémě (neboli v nebi „po konci světa“):
„Budou hledět na jeho tvář… A noc už vůbec nebude, ani nebude třeba světla lampy nebo světla slunce – Pan Bůh je bude ozařovat… na věčně věky.“
Jelikož Zjevení 21, 16 udává rozměry Nového Jeruzaléma, který bude mít čtvercový půdorys s hranou o délce 1,2 * 10^4 stadií = 2,2 * 10^6 m (je-li jedno stadion rovno 185,4 m), můžeme spočítat zářivý výkon Pána Boha, interpretujeme-li slova „nebude třeba světla lampy“ ve smyslu, že Pan Bůh bude generovat osvětlení dostačující podle hygienických norem ke čtení…
Další odkazy:
Rozhovory s Pavlem Gáborem
http://www.jesuit.cz/bulletin/?rok=2004&cislo=3&clanek=rozhovor
http://rv.omadeg.cz/clanek.php4?id=657
