***Oznámení tiskového odboru AV ČR: Týden vědy a techniky 2006
Akademie věd České republiky pořádá Týden vědy a techniky letos již pošesté.
Akce, která popularizuje vědeckou práci Akademie věd a její výsledky, se uskuteční v koordinaci s Evropským týdnem vědy a techniky od 6. do 12. listopadu 2006.
Studenti středních a vysokých škol i veřejnost budou mít příležitost seznámit se ve městech, kde sídlí vědecké ústavy Akademie věd ČR – v Brně, Českých Budějovicích, Ostravě a v Praze – s nejnovějším vědeckým výzkumem.
Hlavními tématy Týdne vědy a techniky jsou letos biotechnologie, nanotechnologie a evropské kulturní dědictví. Celkem bude během Týdne vědy a techniky předneseno 66 přednášek, z toho 40 přednášek v Praze, 19 v Brně, pět v Českých Budějovicích a dvě v Ostravě.
V Praze se bude přednášet v budově Akademie věd ČR na Národní, v Městské knihovně na Mariánském nám., v Národním zemědělském muzeu, v Muzeu policie, na Vysoké škole chemicko-technologické a na Přírodovědecké fakultě UK. Další přednášky se uskuteční v jednotlivých akademických ústavech během Dnů otevřených dveří.
V programové nabídce je cyklus přednášek Věda a kriminalistika, který vznikl ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Praha. Bohatý program pro Týden připravila i brněnská Hvězdárna a planetárium M. Koperníka. Během Týdne se uskuteční ve všech městech vědecké kavárny, v Praze se bude konat kulatý stůl o využívání rostlinných biotechnologií, představí se účastníci projektu Otevřená věda, sdružení EUROBOT nabídne ukázky sestavování a provozu robotů a samostatný workshop, promítat se budou populárně-vědecké filmy a připraveno je několik výstav. Mezi nimi stojí za pozornost
Transgenesis – Biotechnologie v současném umění – výstava, prezentace, diskusní panel, projekce filmu. Jde o prezentaci bio-tech-artu, projektů domácích i zahraničních umělců, kteří se inspirují právě ve vědeckých laboratořích.
Knihovna Akademie věd na Národní uspořádá prodejní výstavu vědecké literatury, vystavovat budou i fotografové nejstaršího přírodovědného časopisu ŽIVA, jednou z expozic je i ta, kterou připravila Britská rada v ČR – SEVERJIHVÝCHODZÁPAD, fotografie vlivu klimatických změn na životní prostředí.
Více než 50 ústavů Akademie věd ČR v tomto týdnu uspořádá Dny otevřených dveří. Dveře svých laboratoří otevře i Masarykova univerzita v Brně.
Hosty letošního Týdne vědy a techniky budou i vědci z Velké Británie a ze Spojených států amerických.
Akademie věd ČR přizvala letos k přípravě Týdne vědy a techniky mimo jiné i vysoké školy. V Praze Přírodovědeckou fakultu UK, Matematicko-fyzikální fakultu UK a Vysokou školu chemicko-technologickou. V Brně se k Týdnu vědy a techniky připojila i Masarykova univerzita.
Hlavním partnerem Týdne vědy a techniky je ČEZ, a. s., který nabízí program přednášek, semináře, výstav a otevřených dveří svých elektráren.
Stejně jako v minulých letech spolupracuje Akademie věd ČR na Týdnu vědy a techniky s Britskou radou v České republice a s Americkým vědeckým informačním střediskem, o. p. s.
Podrobný program Týdne vědy a techniky na http://www.avcr.cz/tydenvedy
Z programu Týdně vědy a techniky vybíráme
Pondělí 6.11.
LITERÁRNÍ KAVÁRNA ACADEMIA, Václavské nám. 34, Praha 1
Akademická kavárna
17.00
Prezentace a křest nové knihy prof. Ing Josefa Psutky „Mluvíme s počítačem česky"
Od vydání publikace"Komunikace s počítačem mluvenou řečí" uplynulo již více než deset let a vědní disciplína zabývající se problematikou analýzy, syntézy a rozpoznávání mluvené řeči, tedy obecně problematiky řečových technologií zaznamenala znatelný pokrok. To je důvodem přípravy a vydání nové, zcela přepracované a výrazně rozšířené knížky "Mluvíme s počítačem česky".
Tato ojedinělá kniha podává ucelený pohled na současné řešení problémů, jež se vyskytují v systémech řečové komunikace a klade specifický důraz na české národní prostředí. Vedle informačních hledisek spojených se signálem řeči a jeho lingvistickou strukturou najde čtenář v knize zevrubně řešenou otázku modelu vytváření řeči, zpracování akustického signálu, jeho fonetické analýzy, syntézy a rozpoznávání.
Ve spolupráci s nakladatelstvím Academia
Úterý 7.11.
LITERÁRNÍ KAVÁRNA ACADEMIA, Václavské nám. 34, Praha 1
Akademická kavárna
17.00
Nanotechnologie v praxi
Jaké byly původní vize vědců o využití nanotechnologie a jaká je realita? Jaké jsou praktické příklady uplatnění nanotechnologií v materiálovém inženýrství, medicíně, textilním a sklářském průmyslu, v letecké technice i v počítačových technologiích? Co lze koupit na našem trhu? Jakou má nanotechnologický výzkum v České republice strukturu a jaká je jeho podpora od Evropské unie? O těchto otázkách bude diskutovat v Akademické kavárně ing. Pavel Houser, novinář, publicista a editor portálu ScienceWorld.cz, s diváky. Jeho hosty budou Ing. Jiřina Shrbená, jednatelka konzultační společnosti Inova Pro. s.r.o., manažerka zodpovědná za realizaci evropského projektu NANOMAT v České republice a spoluautorka publikace Nanotechnologie v ČR; Ing. Tasilo Prnka DrSc.,TASTECH Slavičín, člen řídicího výboru sekce „Nanovědy a nanotechnologie“ České společnosti pro nové materiály a technologie.
Ve spolupráci s Radou pro popularizaci vědy AV ČR
Středa 8.11.
UNIJAZZ, Jindřišská 5, Praha 1
Vědecká kavárna
18.00
RNDr. Václav Cílek, CSc., Geologický ústav AV ČR
Singularita: člověk ve svém kosmickém, pozemském a sociálním prostředí
K největším změnám ve společnosti dochází v okamžiku průniku přírodních a sociálních změn. V těchto desetiletích se zásadním způsobem skládá řada neobvyklých kosmických, pozemských a civilizačních aspektů – svítivost Slunce je nejvyšší za posledních 8 200 let, podobné složení atmosféry bylo naposledy před 3,2 miliony let, nikdy nežilo tolik savců (zejména prasat a lidí) jako dnes. Zároveň se jako dosud nikdy proměňuje i sociální prostředí – přibývá starých lidí, dochází ke globalizaci informací, očekáváme konec laciných surovin. Kam ten svět spěje? Nevíme, ale jistě bude již brzy jiný, než si myslíme. Singularita je situace velké krize a velké kreativity, která se nikdy neopakuje. Je to možná naše situace.
Čtvrtek 9.11.
17.00
Prezentace a křest nové knihy doc. Jaroslava Flegra „Zamrzlá evoluce aneb Je to jinak, pane Darwin"
Většina biologů i studentů přicházejících studovat biologii na vysokou školu se domnívá, že evoluční biologie je v podstatě uzavřená kapitola vědy. Vše podstatné přece vyřešila již v 19. století geniálně jednoduchá Darwinova teorie o vzniku a rozrůzňování druhů přirozeným výběrem a zbylé, méně podstatné detaily vysvětlili v průběhu 20. století genetici a molekulární biologové. Evolucí se dnes mohou zabývat ještě tak filosofové, historikové vědy či jiní, experimentální práce se štítící jedinci. Kdo dnes chce něco zajímavého ve vědě objevit, ten by se měl věnovat imunologii nebo vývojové biologii, a neměl by hloubat o dávno vyřešených problémech vzniku a vývoje života.
A co když je to všechno úplně jinak? Co když právě evoluční biologie v 70. a 80. letech uplynulého století prodělala v naprosté tichosti zcela zásadní revoluci, po níž by se vlastně měly od základu přepsat veškeré učebnice tohoto oboru? A co horšího! Co když je i nový model evoluce vycházející z dawkinsovsko-hamiltonovské teorie sobeckého genu, založené na soupeření různých variant téhož genu o předání co největšího počtu vlastních kopií do dalších generací, stejně chybný jako původní model Darwinův, a vbrzku nás proto čeká revoluce další?
A nemohla by stávající model nahradit například teorie takzvané zamrzlé evoluce? Teorie, která předpokládá, že naprostá většina druhů, se kterými se v přírodě setkáváme, není schopná se evolučně vyvíjet, ani když jsou vystaveny sebesilnějšímu selekčnímu tlaku, a tak pouze pasivně čekají, až se změny v jejich prostředí nahromadí v takové míře, že jim nezbude, než způsobně vyhynout.
A proč tomu tak je, kde se berou nové druhy, jak je možné, že jsou druhy účelně přizpůsobeny svému prostředí a jak může v takovémto evolučně zamrzlém světě vůbec docházet k evoluci? Odpověď na uvedené otázky, jakož i otevřený a někdy poněkud svérázný pohled do zákulisí dnešní vědy nabízí tato kniha.
Ve spolupráci s nakladatelstvím Academia
Kulatý stůl
v rámci Týdne vědy a techniky 2006
Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
středa 8. 11. 2006 v 15:00 h
Rostlinné biotechnologie: nejen výnosy a zdravá výživa, ale i obnovitelné zdroje energie, průmyslové suroviny a farmaceutická výroba
Doc. Ing. Jan Krekule, DrSc., moderátor – Ústav experimentální botaniky AV ČR
Evropa na počátku 21.století potřebuje zlepšené zemědělské plodiny a nové hospodářské rostliny. Patří mezi ně dieteticky orientované produkty a ve zvyšující se míře pak plodiny v úloze biomateriálů, obnovitelných energetických zdrojů i surovin a produktů farmaceutického průmyslu. To vše by se mělo dít při stabilizaci či zvyšování výnosů, snižování vstupů agrochemikálií a energií, při zachování biodiverzity a zvýšené péče o krajinu s ohledem na její půdoochranné, vodohospodářské i estetické funkce. Nástrojem dosažení takového stavu jsou především rostlinné biotechnologie, které využívají poznatky fyziologie i molekulární biologie a genetiky. O jejich uplatnění v domácím prostředí i v programech EU by chtěl během letošního Týdne vědy a techniky informovat Kulatý stůl.
Účastníci:
RNDr. Noemi Čeřovská, CSc, Ústav experimentální botaniky AV ČR
prof. RNDr. Jaroslav Drobník, DrSc., Biotrin, PřF UK
Mgr. Jan Lipavský, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, ředitel
RNDr. Jana Malá, CSc., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Strnady
RNDr. Ivana Macháčková, CSc., Ústav experimentální botaniky AV ČR, ředitelka
Ing. Segej Usťak, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, pracoviště Chomutov
Doc.Ing. Jan Krekule, DrSc., Ústav experimentální botaniky AV ČR, moderátor
Garant – Ústav experimentální botaniky AV ČR
Věda a kriminalistika
Ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Praha
MUZEUM POLICIE ČR, Ke Karlovu 1, Praha 2
Přednášky pro studenty
Pondělí 6.11
10.00
Věda a kriminalistika
RNDr. Marek Kotrlý, Kriminalistický ústav Praha
Nové postupy ve forenzní analýze aneb Jak identifikovat neviditelné částice
Většina expertiz v kriminalistice se zabývá určováním, popisem a komparacemi prakticky libovolných látek, které mohou přijít do styku s osobami či předměty. V obecném případě se ve forenzní laboratoři lze setkat s materiály jak přírodního původu, tak i s libovolnými hmotami vzniklými činností člověka. Do kriminalistické laboratoře může přijít prakticky cokoliv: od fragmentu pravěké nádoby, přes datové záznamy, dokumenty až po high-tech polopropustné polovodičové vrstvy. A laboratoř by měla být schopná alespoň částečně fázi určit.
Jednou z významných specializací kriminalistické expertizy je oblast tzv. mikrostop. Velmi zjednodušeně lze říci, že se jedná o stopy, které jsou natolik malé či jejich charakter je natolik odlišný, že je nelze analyzovat na jiných specializovaných odděleních kriminalistických znaleckých pracovišť. Pro analýzu mikrostop je nezbytné stále vyvíjet nové postupy a modifikovat techniky, které by umožňovaly analýzu často velmi kontaminovaných stop v oblastech metod optické mikroskopie a obrazové analýzy, elektronové mikroskopie a mikroanalýzy, rentgenových difrakčních metod apod. V přednášce budou představeny a na praktických příkladech ilustrovány aktuálně vyvíjené postupy analýz povýbuchových reliktů, zeminových fází, mineralogických a gemologických objektů a fragmentů laků a pigmentů.
Úterý 7.11.
10.00
Ing. Pavel Kolář, CSc., Kriminalistický ústav Praha
Barva jako významná vlastnost v kriminalistice
Barva je významnou vlastností mikroobjektů – textilních vláken, úlomků laků – zkoumaných v kriminalistických laboratořích. Přestože systém lidské oko – lidský mozek je velmi citlivý na velmi malé barevné diference, odhaduje se, že může rozlišit více než 6 milionů odstínů je barevný vjem vždy subjektivní záležitostí, ale barvu mikroobjektů je nutné hodnotit objektivně. Proto se pro měření barevnosti objektů o velikosti několika čtverečních mikrometrů běžně používají mikrospektrofotometry, které se až dosud využívaly především pro textilní vlákna a nátěrové systémy.
V Kriminalistickém ústavu Praha vyvinuli komplet pro automatické vyhledávání relevantních textilních vláken, který byl doplněn o orientační spektrofotometr. Během přednášky bude předvedeno, jak tento spektrofotometr umožňuje měřit barevná spektra nalezených fragmentů textilních vláken, ale i dalších objektů v procházejícím, dopadajícím světle.
Středa 8.11.
10.00
RNDr. Hana Eliášová, PhD.
Identifikace obětí hromadných neštěstí
Identifikace obětí hromadných neštěstí se vyznačuje specifickými problémy. Jedná se obvykle o velký soubor mrtvých těl známé i neznámé totožnosti. Těla obětí se nacházejí v různém stupni poškození, mohou být ohořelá, fragmentovaná, devastovaná. Postup identifikace vychází z porovnání informací získaných po smrti (post mortem) s informacemi ze záznamů, které byly pořízeny před smrti jedince (ante mortem). Veškerá data o obětech jsou zaznamenávána do formuláře Interpolu DVI (Disaster Victim Identification).
Na identifikaci osob se podílí tým odborníků. Práce antropologa na identifikačním procesu začíná v okamžiku, kdy je mrtvé tělo převezeno do Ústavu soudního lékařství spádového ÚSL. Zde se provádí prvotní ohledání těla, fotodokumentace důležitá pro antropologickou identifikaci (obličej, ucho, postava, anomálie, individuální znaky – jizvy, znaménka, tetování aj.) a zajišťování vzorků tkání mrtvoly.
Fotografie obličeje jsou podkladem pro antropologickou portrétní fotokomparativní identifikaci. Významnou pozici v rámci identifikačního procesu zaujímá stomatologické vyšetření. Anomálie, patologické a úrazové markanty na kostech (fraktury, endoprotézy) zaznamenané na rtg snímcích ante mortem přispívají k rychlému a jednoznačnému zjištění totožnosti jedince. Superprojekce fotografického portrétu pohřešované osoby do lebky oběti je spolehlivým prostředkem potvrzení identity. Mechanicky devastované či ohořelé fragmenty těl se rentgenují za účelem zjištění jejich původu, zbytky měkkých tkání se postupují na genetickou expertizu.
Antropologická expertiza může podle stupně zachovalosti těla a výpovědní hodnoty a kvality ante mortem záznamů podat jednoznačný výsledek identifikace. V jiných případech je podpůrnou metodou, která více méně přispívá ke zjištění totožnosti potvrzené následně geneticky, daktyloskopicky či jiným vyšetřením.
Čtvrtek 9. 11.
10.00
Ing. Bohumil Planka, CSc.
Virtuální balistika
Virtuální realita aplikovaná do kriminalistické balistiky přináší možnost pracovat s nábojnicemi a střelami bez dotyku lidských rukou. Nabízí významné výhody, jakými jsou neměnnost kvality markantů po mnoho let a ideální možnost neomezené výměny kvalitních dat při boji s mezinárodním zločinem. Přednáška nabídne ukázku systému digitální obrazové analýzy LUCIA Forensic.
Pátek 10. 11.
10.00
Prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc., Policejní akademie ČR
Biomechanika napomáhá odhalování vražd
Určit toleranci organismu, kterou zátěž je schopen přežít, která je kritická a kterou zátěž již přežít nelze a vede ke smrti, je jedním z úkolů biomechaniky, jež může napomáhat při odhalování vražd. Výsledky výzkumu dovolují posuzovat volný nekoordinovaný pád oběti a na základě měřitelných parametrů rekonstruovat možnost přiložených vnějších sil v okamžiku pádu. Dále je možné touto metodou stanovit kinematické a dynamické hodnoty působícího předmětu na hlavu oběti při extrémním dynamickém zatížení, zjištění kritických rychlostí a zrychlení při úderech na hlavu oběti apod.
Umělěcký festival TransGenesis
Umělý život, biotechnologie, bioinformatika, nanotechnologie a další disciplíny posouvají naše představy o životě, evoluci, o samotné přírodě i budoucí společnosti do radikální polohy. Různorodá spojení organických a anorganických materiálů prohlubují symbiotický vztah mezi lidským a „mimo-lidským“ a přináší novou podobu globální společnosti. Postupně objevujeme nové dimenze života, který se již neomezuje pouze na organické procesy a materiály, ale naopak zkoumá hranice přírody. Aby se zapojili do tohoto překotného vývoje, řada umělců vyměnila galerie a veřejný prostor za laboratoře, kde provádí transgenezi umění a vědy a propojují „cizorodé“ geny vědecké a umělecké kreativity. Tito tvůrci používají biotechnologie jako nástroj nové interpretace vztahu člověka a světa, a svými experimenty otevírají tolik potřebný dialog vědy, společnosti a umění.
Kontext:
TransGenesis je umělecký festival, který letos proběhne v rámci každoročního „Týdne vědy a techniky“ pořádaného Akademií věd České republiky. Tématem letošního, v pořadí již šestého „Týdne“, jsou ve dnech 6. – 12. listopadu 2006 biotechnologie.
Festival TransGenesis představí v Praze vůbec poprvé umělecká díla světoznámých tvůrců, kteří se inspirují genetikou nebo přímo využívají ve své tvorbě biotechnologie.
Program složený z výstav, promítání, přednášek a prezentací se uskuteční na několika místech Prahy, zejména pak v hlavní budově AV ČR na Národní třídě (od 7. do 10. 11.) a v Galerii C2C (od 1. do 12.11.), která již rok pokrývá široké spektrum současného umění a prezentuje projekty s přesahem do kontextů dnešní vědy a technologií.
Cíle:
Ukázat blízkost vědecké a umělecké kreativity.
Popularizovat nové technologie a vědecké objevy.
Otevřít diskusi o vztahu biotechnologií a umění.
BioArt a jeho podoby
Umělecké experimenty s biotechnologiemi můžeme rozdělit do dvou skupin podle toho, zda pouze reflektují anebo přímo pracují s biotechnologiemi. První skupinou jsou různé vizualizace, simulace a estetizace vědeckého znázorňování a dalších reprezentací biologických entit a procesů (nejčastěji DNA). Další skupinu definuje přímo umělecká práce s živými systémy, ve kterých biologický materiál slouží jako médium uměleckého vyjádření. Různé podoby a strategie tohoto umění můžeme rozdělit na:
MutagenicArt (TeratogenicArt) – umění založené na manipulaci procesu morfogeneze.
TransgenicArt – umění spojující geny různých druhů a vytvářející hybridy.
TissueArt – umění manipulující tkáně do podoby soch nebo jiných objektů.
CyborgArt – umění propojující organické a anorganické entity do podoby kyborgů.
Vystavující umělci:
SYMBIOTICA (Oron Catts)
australská skupina umělců a vědců pracujících ve společné laboratoři
jedním z jejich nejslavnějších projektů je „Fish and Chips“, založený na propojení neuronových buněk ryby reagujících na světlo s robotickou rukou, která maluje
v Praze bude uvedena videoinstalace projektu „Tissue Culture and Art Project“ http://www.tca.uwa.edu.au/, ve kterém umělci nechávají uměle růst tkáně a vytvářejí z nich panenky, anebo nechávají stejnou cestou vyrůstat maso pro vegetariány v projektu „Disembodied Cuisine“.
více informací: http://www.symbiotica.uwa.edu.au/
JAKUB NEPRAŠ
český multimediální umělec nejmladší generace je autorem několika originálních videoinstalací na téma současného splývání organického a anorganického světa do společného posthumanistického organismu.
CHRISTA SOMMERER & LAURENT MIGNONNEAU
bioložka a vizuální umělec jsou autoři proslulých interaktivních instalací, v roce 1994 získali prestižní Golden Nica na festivalu Ars Electronica.
pracovali v Mezinárodní akademii mediálního umění a věd IAMAS v japonském Gifu a v současnosti vedou Katedru pro kulturu a interface v rakouském Linzi.
jejich projekty jsou založeny na principech umělého života a komplexních systémů, které tvůrčím způsobem využívají možností evolučních algoritmů.
v Praze uvedou světově známou instalaci „Interactive Plant Growing“, která se zapsala do dějin mediálního umění jako hojně citovaná ukázka alternativní komunikace mezi člověkem a počítačem, resp. mezi světem reálným a virtuálním: diváci v ní prostřednictvím taktilního kontaktu s živými květinami interagují s virtuální reprezentací těchto květin.
více informací: http://www.interface.ufg.ac.at/christa-laurent/
YUKA & KENTARO SHIMURA
„SEKILALA“ je videoinstalace japonských tvůrců vyprávějící o rodinných vztazích a podivných dárcích v době, kdy bude možné tvořit nábytek z geneticky manipulovaných a rostoucích tkání.
VIRGIL WONG
autor tchajwanského původu vytváří umělecké performance a videa, která charakterizuje zvláštní buddhistický přístup k otázce biotechnologií.
v Praze bude prezentovat svoje projekty formou přednášky/performance, na které vyzve přítomné muže, aby „podstoupili“ v jeho klinice těhotenství nebo si nechali implantovat do těla nanodoktory.
více informací: http://www.virgilwong.com/
LOUIS BEC
francouzský biolog, kurátor a umělec, který považuje uměleckou tvorbu za dlouhodobě zaběhnutou praxi vytváření možných virtuálních světů a ekosystémů.
jeho umělecká díla jsou téměř-živými (zvláště podmořskými) organismy se singulární zoomorfikou, nadané umělým životem: vyvíjejí se a komunikují s vnějším prostředím.
PAVEL SMETANA, IVOR DIOSI, IVAN ACHER
interaktivní instalace „Lilith“ pomocí biosignalů propojuje reálný a virtuální svět.
diváci individuálně a snově putují virtuálními krajinami, jejichž obrazová i zvuková stránka je ovlivňována interpretací dat získaných při snímání jejich mozkových vln a úrovně stresu.
instalace využívá pro umělecké účely technologie nejnovějších počítačových her
MATHIAS FUCHS
britský umělec a teoretik, který se dlouhodobě zabývá využíváním herních technologií v umění.
jeho modifikace známé počítačové hry Unreal Tournament nahradila skutečné hráče umělým životem.
více informací: http://creativetechnology.salford.ac.uk/fuchs/
GUY VAN BELLE
belgický novomediální umělec představí svou performance a instalaci pracující s genetickými algoritmy a umělým životem.
více informací: http://www.mxhz.org/
ÁKOS MAROY
jeden ze členů progresivní budapešťské mediální laboratoře NEXTLAB představí umělou slunečnici-robota, která se otáčí za satelitními signály.
více informací: http://nextlab.hu/
a další….
Diskusní kulatý stůl
(9.11.2006 v hlavní budově AV ČR, Národní 3):
Jak umělci vnímají perspektivy světa, ve kterém mizí rozdíl mezi kódy a geny, technologiemi a biologií? Jaké nové podoby života a umění v současnosti vznikají? Kam směřuje symbióza organického a anorganického světa, propojování globalizačních, evolučních a technologických procesů?
Za účasti: Louis Bec (FR) – biolog a umělec, Louis-Marie Houdebine (FR) – vědec, Jean-Marc Lévy-Leblond (FR) – vědec, Ákos Maroy (HU) – umělec, Christa Sommerer (AT) – bioložka a umělkyně, Guy van Belle (BE) – umělec, zástupce společnosti Gate2Biotech, zástupce AV ČR a další hosté.
Aktuální informace: od 1.10.2006 http://www.ciant.cz/transgenesis
