Co soudí Bill Gates o nanotechnologiích, co o biotechnologiích? Myslí si vrchní softwarový architekt Microsoftu, že konvergence mezi počítačovými a biologickými vědami už skutečně probíhá, nebo se o ní zatím pouze mluví? Bill Gates vidí pro tuto chvíli největší prostor pro nanotechnologie… Spoluzakladatel Microsoftu uvedl, že na poli nanotechnologií je pouze otázkou času, kdy se naplní vizionářská Drexlerova představa – tedy samoreplikující mechanismy, které jsou schopné vyrábět další, ještě menší automaty.
Z projevu Bill Gatese při návštěvě Prahy vyplynuly následující "teze":
1, Nanotechnologie jsou jasnou perspektivou, i když je otázka, kdy se skutečně uplatní.
2, Perspektivním oborem je i memetika
3, Budeme stavět molekulární počítače. Otázkou však je, zda se nám podaří v dohledné době sestrojit počítače fungující podobně jako lidský mozek. K otázce kvantových počítačů se Bill Gates nevyjádřil.
4, Propojení mezi IT a biotechnologiemi je však zatím spíše součástí vizí. Reálné průniky obou oborů se objevují teprve v náznaku.
5, Medicínský výzkum by měl více řešit problémy chudých zemí třetího světa. Podle Gatese je nepřijatelná situace, kdy 90 % prostředků věnovaných do lékařského výzkumu řeší problémy 10 % světa. Bill Gates přitom v této souvislosti hovořil i o svých charitativních aktivitách, které by měly podpořit medicínský pokrok a uplatnění nových poznatků především v třetím světě.
Nanotechnologie
Bill Gates se odvolával především na vize Erica Drexlera, který v roce 1986 publikoval svou knihu Stroje stvoření. Popisuje v ní myšlenku mechanismů schopných samostatně vyrábět další stále menší a menší mechanismy. V každé další generaci se roboti tedy zmenšují… (naproti tomu evoluce v přírodě probíhá spíše opačně, byť existují i výjimky – v zásadě však platí, že "přímé" evoluční linie vedou k růstu živočišného druhu).
Výsledkem by mohly být nejen miniaturní počítače, ale roboti přestavující například základní strukturu hmoty – například mechanismy čistící cévy lidského těla, hubící bakterie, skládající nové potraviny molekulu po molekule. Jedna "z biblí oboru" nese dokonce charakteristický název Diamantový věk – jde o román odehrávající se v době, kdy bude snadné poskládat atomy uhlíku do modifikace diamantu. V tu chvíli budou přitom diamanty náhle levnější než sklo…
Bill Gates v souvislosti s nanotechnologiemi uvedl:
"Ve výzkumných laboratořích Microsoftu (Microsoft Research) pracuje skupina lidí, kteří, myslím, zrovna nedávno zveřejnili na internetu několik svých úvah o malých senzorech, které by mohly přispět k pokroku na poli nanotechnologií. Zařízení o velikosti polovodičů mohou vytvářet displeje a senzory, disky a dokonce motory. Máme tým lidí, kteří na této technologii v rámci naší výzkumné skupiny pracují a jsme v tomto směru velkými optimisty.
Nepůjde ovšem o lineární proces, a já si myslím, že Drexler byl možná příliš velkým optimistou pokud jde o to, jak rychle se nanotechnologie podaří realizovat i v praxi. Předpokládám však, že jeho myšlenky jsou nyní aktuální a že vědecký pokrok skutečně půjde (a již i dávno jde) tímto směrem – mám na mysli prostý fakt, že velikost věcí, se kterými pracujeme, se nesporně opravdu neustále zmenšuje."
Skutečně se však ukazuje, že pokrok na poli nanotechnologií nebyl tak rychlý, jak se předpokládalo v polovině 80. let minulého století. To platí ovšem pro prakticky všechny vize vzešlé z úst prognostiků kybernetického věku.
Neurotechnologie
Co se týče biotechnologií, Bill Gates se domnívá, že dosud toho o lidském mozku víme příliš málo. Můžeme tedy stavět molekulární počítače využívající například nukleových kyselin, ale ne systémy pracující na podobném principu jako lidský mozek. V této oblasti jsme závislí na pokroku, který učiní neurovědy.
Bill Gates doslova uvedl:
"Co se týče biotechnologií, je však naopak dobré dodat snad poněkud pesimističtější pohled na věc: Dnes ještě neexistuje žádné skutečné pojítko mezi výpočetní technikou a biotechnologiemi, jde o dvě nezávislé věci. Jednoho dne možná chápání principu biologických molekul někomu pomůže k vytvoření systému pro ukládání dat.
Pokud někdy vůbec objevíme něco, co se týká mozku a jeho systému ukládání informací, možná nám to pomůže při návrhu a konstrukci dokonalejších počítačových systémů. Je však naprosto nepředvídatelné, kdy by asi tak mohla být objevena nějaká souvislost mezi těmito dvěma obory."
Je skuteně dobré rozlišovat mezi systémy na úrovni lidského mozku a molekulárními počítači. DNA počítače již existují a je zde i velmi nadějná možnost využít molekul nukleových kyselin pro ukládání dat: 1 g suché DNA totiž pojme přibližně tolik informace jako miliarda CD-ROMů. Tyto technologie se však zatím neuplatnily v praxi, DNA počítače nejsou v tuto chvíli využívány pro řešení jiných než modelových příkladů. Výjimkou není ani zatím nejrychlejší DNA počítač, který zkonstruovali izraelští vědci.
Se skeptickým názorem Billa Gatese k chápání činnosti lidského mozku si však dovolujeme lehce polemizovat a být většími optimisty.
Na Science Worldu připravujme postupné publikování informací o tom, jakým způsobem pracuje mozek s informacemi. Zaměříme se např. na populární problematiku asymetrie hemisfér a na vyvrácení celé řady mýtů, které v této oblasti existují. Podkladem nám bude mj. i velice zajímavá kniha "Mozek a jak ho cvičit", jejíž aktualizované vydání právě připravuje nakladatelství Portál.
Pokrok každopádně udělaly především postupy, kterými je činnost mozku možné zkoumat: Zatímco tradiční a často kritizovaná metoda výzkumu se zabývala vlastně pouze defekty – tj. například z toho, že člověk následkem úrazu či choroby určité části mozku přišel o nějakou psychickou funkci, šlo odvodit, že tato funkce je nějak spojená s příslušným poškozeným místem – nyní jsou k dispozici prostředky podstatně subtilnější.
Různé emisní tomografie umožňují zjišťovat aktivitu jednotlivých částí mozku při řešení speciálních úkolů. Metodu lze realizovat např. tak, že se dobrovolníkům do krve vstříkne lehce radioaktivní – neškodný – roztok. Místa v mozku, která budou následně nejvíce prokrvena, pak odhalíme jako nejradioaktivnější. Právě tyto nejvíce namáhané oblasti budou tedy především zodpovídat za realizaci zkoumaných funkcí (ukládání do paměti, vybavování si z paměti, přesun mezi jednotlivými částmi paměti, řešení slovních, matematických či prostorových úloh atd.).
A ještě jedna informace týkající se výzkumu lidského mozku. Patrick McGovern, ředitel firmy IDG – tedy mj. vydavatele Computerworldu i Science Worldu – věnoval spolu se svou manželkou rozsáhlé finanční prostředky právě na tento obor. Program je přitom realizován ve spolupráci s Harwardem.
Třetí svět
Bill Gates o svých charitativních aktivitách řekl mj. následující:
"Já sám biotechnologii sleduji se zájmem, především tu oblast, ve které se v poslední době angažuji.
Mám na mysli boj s chorobami vyskytujícími se ve třetím světě, jako je malárie, AIDS, tuberkulóza a různé jiné nemoci, o kterých ve vyspělém světě zatím nikdo neslyšel – jsou totiž omezeny především na chudé země ležící v tropických oblastech. Snažím se přispět k tomu, aby skvělé výsledky lékařského pokroku nebyly orientovány pouze na nemoci bohaté části světa, a aby 90 % výzkumu neřešilo 10 % zdravotních problémů, tedy problémů bohatých zemí, a pouze 10 % finančních prostředků a lidských kapacit bylo věnováno na řešení oněch zbývajících 90 % problémů. Tady se ovšem jedná spíše o nadační činnost."
