Každý si asi umí představit běžné použití map a plánů. Existují však i některé kategorie ne tak zřejmé. Sem patří např. nasazení aplikací ve výrobním areálu, resp. využití geografické informace o zde se nacházejících objektech.
V případě velkých podniků je navíc nezbytná koordinace aktivit a samotná správa majetku, což klade velké nároky na kvalitu a rychlou dostupnost informací. Sem patří koordinace aktivit v územní investiční výstavbě, nadzemní a podzemní rozvody, evidence nakládání s pozemky, mapování území podniku, správa základní mapy závodu atd.
Vedení evidence nemovitostí znamená neustálé aktivování údajů o stavbách včetně jejich lokalizačních údajů, které samozřejmě mohou být reprezentovány obsahem digitální katastrální mapy a souborem příslušných popisných dat.
Dokumentace
GISy mají své využití v oblasti účelové dokumentace, která dále rozpracovává mapu do vyššího stupně podrobnosti. Do mapy tak mohou být integrována schémata v rastrovém či vektorovém tvaru, fotografie, případně videosekvence či zvukové snímky. Takové systémy mají své místo v letecké dopravě (Aeronautical Mapping Systém), GISy nabízejí řešení technické dokumentace např. teplárenských sítí, projektování nových sítí, evidenci oprav poruch apod.
Obchod
Při plánování obchodní činnosti potřebujete např. údaje o prodejnách, rozvozu zboží, potenciálu území apod. Právě pro zpracování těchto informací mohou sloužit GISy, které zaznamenávají geografickou polohu (adresu, obslužné území, rozvážkovou trasu…). Spojení lokalizace s databází umožňuje vidět prostorové souvislosti a vztahy, které lze jinak jen obtížně vyčíst z tabulek a grafů. Na základě získaných souvislostí lze např. provést odhad prodeje nebo definici prodejních teritorií. Z demografických kritérií vyhodnotíte zákaznický potenciál, problém rozvozu zboží je možné řešit nástroji na analýzy sítě.
V případě AutoCAD Map můžete např. analýzou překrytí polygonů ukázat oblasti ležící ve vašem prodejním teritoriu.
Rozvodné systémy, doprava…
Posuzování potrubních systémů je další záležitostí, kterou je možné řešit pomocí GISů. Na trhu jsou programy popisující ustálené a časově proměnné tlakové proudění nestlačitelného i stlačitelného média; jedním z představitelů zpracovávajících tuto problematiku je SiteFlow od pražské firmy AQUION, který dokáže modelovat např. vodojemy a nádrže, hydranty a výtoky do volna, čerpadla, uzávěry a místní ztráty.
Dalším využitím GISů je oblast plánování dopravy, logistika, správa inženýrských sítí a ostatní obory pracující s liniovými sítěmi. Příslušný program vám dokáže vygenerovat nejefektivnější průjezd městem, sestavit itinerář, vyhledat nejbližší zařízení nebo definovat servisní či prodejní oblasti. Jako příklad opět uvádíme AutoCAD Map, kde je možné trasováním sítě zjistit nejkratší cestu mezi dvěma místy.
Letecké snímkování
Obvykle obnáší několik hodin letu nad vybraným územím, přičemž na předem určených trasách/místech jsou pořizovány snímky. Velikost území na jednotlivých snímcích se pohybuje řádově v kilometrech až stovkách metrů samozřejmě zejména v závislosti na výšce letu letadla. Pro další počítačové zpracování je nutné převést data do digitální podoby. Pokud budete někdy počítačově zpracovávat letecké snímky, budete se muset vyrovnat se skutečností, že jednotlivé snímky jsou vůči sobě časově posunuty a navíc obsahují relativně malou velikost zobrazovaného území. Další nevýhodou je též závislost na počasí během pořizovacího letu (ne za každého počasí je možné snímky vůbec pořizovat). Pro vyhodnocení rozsáhlejšího území je nutné zpracovat velký počet snímků (což, není zrovna levná záležitost). Naproti těmto nevýhodám stojí však velká přesnost leteckých snímků, které jsou schopné dosáhnout i rozlišení objektů menších než 1 metr. Družicové snímkování
Dalším ze způsobů, jak pořídit geografická data zachycující okamžitou situaci, je využití družic. Poněkud zjednodušeně řečeno, tyto družice lze rozdělit do dvou hlavních skupin: na přístroje "optické" a "radarové". Optické družice využívají viditelné a infračervené pásmo spektra a jimi využívané elektromagnetické záření lze použít pouze za bezoblačného počasí, v případě viditelného záření dokonce pouze za dne. Radary využívají elektromagnetické záření jiné vlnové délky a lze je tudíž použít téměř za jakýchkoliv atmosférických podmínek; jsou schopné snímat povrch země i v případě, že obloha je pokryta mraky. Družice, které nesou tyto radary, mají své dráhy přesně stanoveny a nad daným územím se obvykle vyskytují přibližně jednou za dva týdny. Tyto optické přístroje pracují s přesností na desítky metrů.
GPS
Zdrojem informací o GIS mohou být také data získávaná pomocí GPS (Global Position System). Jedná se buď o sledování objektů v reálném čase, nebo o pozdější rekonstrukci pohybu objektu. Takto získaná data se od ostatních skupin zpravidla odlišují poněkud specifickým způsobem využití (v řízení dopravy, při sledování vozidel, v záchranných systémech apod). Na trhu GISu zastupuje tento způsob pořizování informací např. softwa-re od firmy ESRI tzv. ArcView Trasking Analyst.
Přímé měření v terénu
Do této kategorie patří především speciální měřicí přístroje (např. teodolit) a příslušné softwarové vybavení pro záznam naměřených dat a jejich přenos do prostředí příslušného GISu.
Zdroje dalších informací na českém Webu:
Další informace o GISech můžete získat také na stránkách firem distribuujících v ČR příslušné produkty. Do této kategorie patří např. ArcData (http://www.arcdata.cz, distributor produktů ESRI a ERDAS), Intergraph (http://www.intergraph.cz), AutoDesk (http:// www.autodesk.cz). Produkty MapInfo (http://www.mapinfo.com) distribuuje v ČR firma CSmap, firma GISoft je distributorem produktu MapInfo. Na stránkách Bentley (http://www.bentley.cz) najdeme také informace o řadě produktů spadajících do oblasti geoinženýrství (MicroStation GeoGraphics, GeoOutlook, GeoExchange…).
Neměli bychom zapomínat ani na původní český GIS Topol (http://www.topol.cz), který se z aplikace zaměřené do oblasti lesního hospodářství proměnil na obecný GIS, a na produkty firmy Aquion (http://www.aquion.cz) samozřejmě bez nároků na úplnost.
