S nápadem technologie nazvané Skinput přišel Chris Harrison, PhD student na Carnegie Mellon University. Primárním cílem je vyřešit následující dilema: chceme, aby např. MP3 přehrávače byly co nejmenší, jenže současně je musíme nějak ovládat. Klávesnice nebo dotykový displej jsou pod určitou velikostí nepoužitelné, jinak ale zase brání další miniaturizaci zařízení. Interaktivním dotykovým displejem by proto mohlo být přímo naše tělo – kůže – které miniaturizovat nemáme v plánu, alespoň prozatím.
Proč ale výše je řeč o akustických senzorech? Problém je v tom, jak informaci z displeje na dlani přenést. Přenos signálu do počítače by tedy fungoval prostřednictvím zvuku, různé body na našem těle při poklepání znějí různě. Liší se to samozřejmě i u jednotlivých lidí, proto je potřeba nasadit strojové učení. Systém by se musel vždy přizpůsobit konkrétnímu uživateli.
Z dotykové plochy na senzory by se signál nepřenášel vzduchem, ale rezonancí na těle (přes vibrace kostí apod.). Senzory propojené s mobilním zařízením by se pak nacházeli na jiném místě na těle, dejme tomu, že MP3 přehrávač by měl člověk pověšený na krku. Displej by si uživatel mohl na dlaň či předloktí nalepit (aby věděl, jakému bodu odpovídá jaké tlačítko), nechat vytetovat nebo by mu sem příslušné menu mohlo být promítáno projektorem (poznámka: tím se ale zase trochu ztrácí efekt, protože je třeba další zařízeni).
Podrobnější informace lze získat na webu projektu na www.chrisharrison.net/projects/skinput/.
Zdroj: ScienceDaily
