Tištěné obvody a další elektronické součástky nadto mohou obsahovat těžké kovy jako rtuť a olovo, jejich recyklování je proto nákladné.
Co s tím? Zhenming Xu a jeho kolegové (jedná se mimochodem o vědce působící přímo v Číně, která je častou cílovou destinací pro elektronický odpad ze západního světa) nyní přišli s nápadem, jak by se tento odpad dal rozumně využít. Zejména základní desky a další součástky fungující jako mechanická opora, obsahují tvrzené plasty i skleněná vlákna. Co je tedy namísto nákladných pokusů o recyklaci zkusit prostě vzít, namlít a přidat do asfaltu? Taková „výplň“ asfaltu vyjde levněji než vlastní materiál a nadto podle tvrzení vědců zlepší i jeho mechanické vlastnosti, pevnost a pružnost. Vzniklá směs se roztéká také až při vyšší teplotě než klasický (což má význam jak pro vozidla, tak i zdravotní důsledky, viz páry z roztékajícího se asfaltu).
Samozřejmě je třeba po namletí elektronického odpadu na prášek ještě nějak separovat těžké kovy.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámka: To celé je nejspíš poněkud banální. Snad alespoň související drobná jazyková perlička: oblíbená je metafora o informační dálnici, nicméně stejný materiál, který ji tvoří, by mohl nakonec vylepšit i dálnice klasické…
Asfaltu jsme se na ScienceWorldu nedávno podrobně věnovali v článku Chvála asfaltu
