Jak informoval časopis Nature, za pomoci genetického programování se podařilo optimalizovat složení plastových obalů, do nichž se balí ovoce a zelenina.
Tohoto úspěchu dosáhli počítačoví odborníci z japonského Kagawa Prefecture Industrial Center. Pod vedením Yoshio Makina se metodou genetického programování nakonec podařilo vyvinout program, který určuje optimální složení obalů na potraviny.
Cílem projektu bylo připravit takový plastový obal, který by byl selektivně propustný, tedy některé plyny propouštěl lépe než jiné. Kromě jiného toho lze dosáhnout vhodnou velikostí "průduchů", jimiž některé — menší — molekuly projdou a jiné ne. Jde však zhotovit i fólii, která bude naopak přednostně propouštět větší molekuly.
K hlavním vyměňovaným plynům mezi potravinou a okolní atmosférou patří oxid uhličitý a kyslík — rostliny samozřejmě i během skladovacího procesu dýchají a pokud nejsou umístěny ve tmě, provádějí také fotosyntézu. Kazivost závisí na poměru obou těchto procesů, a tento poměr je zase ovlivněn složením plastového obalu, respektive vyměňovanými plyny.
Genetické programování nepřineslo nějaký optimální obal konstantního složení, ale nakonec vedlo k obecnějšímu "metaalgoritmu", který navrhne optimální obal s ohledem na druh potraviny a podmínky skladování (teplota, světlo versus tma, doba předpokládané spotřeby apod.).
