Grid storage představuje nový model práce s datovým úložným prostorem. Podobně jako grid computing sází na společně spravované distribuované zdroje a na využití nevytížených kapacit. Cílem návrhu grid storage je efektivní využívání úložné kapacity bez potřeby velkého, centralizovaného přepínacího systému.
Tento text je překladem z amerického Computerworldu. Úplná verze článku vychází v CW 45/2004. Toto číslo právě přichází na stánky.
Běžně mluvíme o elektrické rozvodné síti (electrical power grid) nebo o telefonní distribuční síti (telephone grid) a je nám zcela jasné, co se tím míní — velká, decentralizovaná síť s množstvím spojů a s koordinovaným řízením. Pojem grid (tedy distribuční síť) označuje propletenou síť, ve které žádný centrální přepínač nebo hub nemá dominantní postavení při směrování dat.
Gridy nabízejí téměř neomezené rozšiřování velikosti i výkonu, protože nejsou omezeny potřebou stále větších centrálních přepínačů. Snižují tak náklady na komponenty a tvoří spolehlivou a odolnou infrastrukturu.
Aplikování koncepce gridu dovoluje ovládat disponibilní, ale nevyužité zdroje dynamickým alokováním a dealokováním kapacity, pásma a procesů mezi množství oddělených počítačů. Počítačový grid může překlenout rozdíly v umístění, v organizaci i v architektuře jednotlivých strojů a nabídnout připojeným uživatelům vysoký výkon, možnost spolupráce a přístup k potřebným informacím.
Co je grid storage?
Poté, co na svět přišel grid computing, bylo pouze otázkou času, kdy vznikne podobný model pro využití distribuovaného ukládání dat. Mnoho datových úložných sítí je uspořádáno do hvězdy, kde jsou všechny servery a paměťová zařízení připojeny k jedinému centrálnímu přepínači. Topologie gridu je naopak postavena na síti vzájemně propojených menších přepínačů, která může narůstat s růstem pásma a dále poskytovat zvýšenou spolehlivost a vyšší výkon i konektivitu.
Na základě existujících a navrhovaných produktů se jeví, že by systém distribuovaného ukládání dat měl zahrnovat:
* Modulární úložná pole: Tyto systémy propojené sítí mohou mít vlastnosti blokově orientovaných úložných polí nebo úložných gatewayí a serverů připojených k síti.
* Společnou virtualizační vrstvu: Úložiště musí být organizováno jako jediný logický fond zdrojů, dostupných uživatelům.
* Datovou redundanci a stálou dostupnost: Napříč uzly v gridu musejí existovat kopie dat, aby byl zajištěn dostatečný přístup k informacím — a aby neutrpěla dostupnost v případě selhání některé komponenty.
* Společné řízení: Jediná úroveň řízení napříč všemi uzly musí pokrývat oblasti bezpečnosti dat, mobility a migrace, kapacity na požádání a poskytování služeb.
* Zjednodušenou platformu/architekturu řízení: Protože je společné řízení tak důležité, úlohy zahrnuté do správy musejí být organizovány modulárně, tak aby umožňovaly automatické objevování nových uzlů v gridu a automatizaci řízení objemu ukládaných dat a souborů.
Tři základní přednosti
Aplikace topologie gridu na paměťovou síť přináší několik výhod. Patří k nim především:
* Spolehlivost: Dobře navržený grid je extrémně odolný. Místo poskytnutí pouze dvou cest mezi kterýmikoliv dvěma uzly nabízí topologie gridu mnoho cest mezi všemi paměťovými uzly. Tak se dají dobře udržovat a vyměňovat komponenty v případě poruchy, a to s minimálním dopadem na dostupnost systému.
* Výkon: Stejné faktory, které vedou ke spolehlivosti, mohou zlepšit i výkonnost. Bez potřeby centralizovaného přepínače s mnoha porty eliminuje síť potenciální úzká místa provozu; aplikace technik pro vyvážení zátěže na mnoho cest sítí umožňuje dosáhnout konzistentní výkonnosti celé sítě.
* Rozšiřitelnost: Distribuční síť lze snadno rozšířit levnými přepínači s nízkým počtem portů, které obslouží další servery. Tím se zajistí vyšší výkon, přenosové pásmo i kapacita.
Univerzity a výzkumné ústavy již nyní používají gridy k tomu, aby z množství prostých PC i serverů vystavěly struktury, které se svými schopnostmi blíží superpočítačům. Datové gridy posouvají využití technologií distribuované výpočetní a úložné kapacity ještě dále.
Tento text je překladem z amerického Computerworldu. Úplná verze článku vychází v CW 45/2004. Toto číslo právě přichází na stánky.
