Křemíkové destičky, které jsou hlavním materiálem pro výrobu počítačových čipů, mohou být snadno modifikovány do výbušné podoby. Tvrdí to chemici Kalifornské univerzity v San Diegu. Podrobnosti si objevitelé nechali pro vědecký časopis Advanced Materials, bylo však oznámeno, že výbušnost souvisí s vlastnostmi, které vykazuje jedna speciální krystalická modifikace křemíku.
Vědci totiž objevili, že křemík je na mikroskopické úrovni možné upravit i do geometricky přesné podoby, která disponuje obrovským povrchem.
Velký povrch znamená mj. i rychlé hoření materiálu. Oxidace křemíku na oxid křemičitý (křemen) může být za těchto podmínek spojená s explozí. Výbušnost je podobně jako u střelného prachu možné zvýšit přídavkem dusičnanu draselného, při zmíněné (náhodném) objevu přitom sehrál obdobnou roli dusičnan gadolinitý (gadolinium – vzácný prvek patřící mezi lanthanoidy).
Systémy postavené na výbušných schopnostech křemíku by se mohly uplatnit při terénní chemické analýze jako kapesní emisní spektrometry. Rozměry zařízení by umožňovaly i nasazení v podobě pohonných systémů pro nanomechanismy. Z hlediska "klasických" informačních technologií je zajímavé především využití, které počítá s tím, že čipy z příslušné modifikace křemíku se mohou samy zničit. Tímto způsobem by mohlo být postupováno při hrozící ztrátě utajovaných dat.
Důležité přitom je, že k inicializaci výbuchu postačuje napětí používané při provozu běžných čipů. Druhou výhodou je pak skutečnost, že výbušnina je současně značně odolná proti mechanickým otřesům. Proto by se mohla uplatnit při zážehu raketových motorů či při přesném odpalování mikronáloží – tedy opět na poli souvisejícím s nanotechnologiemi.
