Založil jeden z nejpozoruhodnějších internetových projektů, otevřenou encyklopedii Wikipedia, kterou postupně vytvářejí dobrovolní přispěvatelé. V průběhu pěti let své existence se z tohoto projektu, do něhož se může zapojit každý, stala největší encyklopedie na světě.
Plná verze tohoto článku vyšla v Business Worldu 7-8/2006.
Snahou sebrat a utřídit všechny nashromážděné poznatky a zkušenosti se lidstvo vyznačuje odnepaměti. Nicméně první skutečně moderní encyklopedie byla výsledkem spolupráce skupiny učenců. Jedná se o slavné osmadvacetisvazkové dílo Encyklopedie neboli Slovník věd, umění a řemesel, na němž se koncem 18. století podílel výkvět francouzských osvícenských vědců a umělců. Toto monumentální dílo zahájilo renesanci encyklopedií ve všech jazycích vyspělého světa, navázala na něj populární anglická Encyclopedia Britannica, německý Brockhaus či český Ottův slovník naučný, naše co do rozsahu i kvality dosud nepřekonaná encyklopedie. Koncem 20. století začaly knižní encyklopedie postupně vytlačovat jejich elektronické podoby, nejprve na CD-ROMu, později na DVD. První encyklopedií na „kompaktu“, i když pouze textovou, byla Academic American Encyclopedia, vydaná společností Grolier již v roce 1985. K doplnění o obrázky a zvuky došlo v dalších edicích, kde doslala název New Grolier Multimedia Encyclopedia (1990, 1992, a dnes se můžete seznámit i s její internetovou verzí. Rozvoj internetu a zvláště World Wide Webu změnil praxi vydavatelů encyklopedií. Internet přináší možnost publikovat nejen textové a grafické, ale i zvukové a filmové informace, a co je ještě důležitější, díky možnosti neustálé aktualizace se stává prvním vskutku živým, interaktivním médiem. Tento potenciál si brzy uvědomili jak vydavatelé encyklopedií, kteří spustili intertenové verze svých knižních titulů (např. velmi populární Britannica), tak i internetoví podnikatelé a vizionáři, kteří začali budovat vlastní encyklopedické projekty (příkladem může být český projekt otevřené encyklopedie Co je co, http://www.cojeco.cz). Nejúspěšnější z nich je bezesporu Jimmy Wales, spoluzakladatel otevřené internetové encyklopedie Wikipedia, jež se stala nejen největším encyklopedickým dílem na světě, ale zpopularizovala využití nového internetového fenoménu, jímž je wiki.
Jimmy Donald Wales, známý pod nickem „Jimbo“, se narodil 7. srpna 1966 v Huntsville ve státě Alabama. Jeho otec byl manažerem obchodu s potravinami, matka s babičkou provozovaly malou soukromou školu v duchu tradičních malotřídek, kterou Jimmy začal v šesti letech navštěvovat. V rozhovorech dnes obvykle připomíná, že způsob výuky a výchovy na této škole vycházel z takzvané Montessoriho metody, kde se žákům dává co nejvíc prostoru, aby se věnovali tomu, co je zajímá. Jimmy podle svých slov trávil hodně času nad jedním z více než dvaceti svazků World Book Encyclopedia, kterou měli rodiče ve své knihovně.
S počítačem se seznámil na střední škole, respektive na přípravce na univerzitu, jíž byla prestižní Randolph School. Pro rodiče byla tato škola z finančního hlediska nemálo náročná, ale, jak Wales později poznamenal, kvalitní vzdělání bylo v jeho rodině vždy jednou z primárních hodnot, proto rodiče peněz vynaložených na synovo studium nikdy nelitovali. Ve vysokoškolské studiu pokračoval pak na Auburn University a na University of Alabama. V době postgraduální studií zde vyučoval, ale po odchodu z univerzity nastalo v jeho životě období, o kterém se příliš nezmiňuje. Pracoval úspěšně jako manažer v Chicagu a údajně se mu za několik roků podařilo zabezpečit materiálně sebe i svou manželku, aby se mohli věnovat svým zájmům.
Zrod otevřené encyklopedie
K těmto zájmům patřily počítače a především fascinující virtuální svět internetu. V roce 1996 spustil Wales se svými přáteli internetový vyhledávač a portál Bomis zaměřený na pop kulturu (který vešel ve známost mimo jiné díky tomu, že nabízel katalogizaci a prodej erotických fotografií). Wales později v jednom z interview lakonicky poznamenal, že šlo o „vyhledávač určený mužům“.
V roce 2000 začal konečně realizovat myšlenku, kterou již dlouho nosil v hlavě: projekt otevřené internetové encyklopedie. Pro „open source“ se rozhodl i mimo jiné z toho důvodu, že v té době se stalo něco, co se dnes označuje jako splasknutí internetové bubliny. Ukázalo se, že vydělávat velké peníze prostřednictvím kyberprostoru celosvětové počítačové sítě nebude pravděpodobně o nic snadnější než v reálném světě. Doba velkého optimismu 90. let byla pryč. Ale Walesův Bomis prosperoval vcelku slušně. Jakožto jeho zakladatel a výkonný ředitel věnoval 100 tisíc dolarů na rozjezd encyklopedického portálu Nupedia.com. Jako editora zaměstnal na plný úvazek Larryho Sangera. Ten o necelý rok později navrhl, aby se k vytvoření open source internetové encyklopedie využilo nástrojů wiki. Wales souhlasil. Wikipedia byla spuštěna 15. ledna 2001, nejprve pouze jako doplňkový projekt Nupedia.com, který posléze zcela převálcovala.
Princip wiki, jehož autorem je programátor Ward Cunningham (nar. 1949), se ovšem zrodil již v roce 1994. Cunningham vymyslel název i koncepci wiki a vytvořil první implementaci wiki systému. Podstatou wiki jsou webové stránky, které jejich uživatelé mohou snadno a rychle poopravovat a doplňovat.
Myšlenku internetové encyklopedie, jejíž obsah bude vznikat jednoduše za přispění všech, kdo mají o tuto činnost zájem, lze označit za kvantový skok v historii encyklopedií. Wales si položil tyto otázky: Proč by autory encyklopedických hesel měli být pouze úzce specializovaní odborníci? Neodvede lepší práci stovka průměrně vzdělaných a inteligentních lidí se zájmem o danou problematiku? Neopraví si navzájem své chyby a nepřesnosti a nebude nakonec výsledek jejich práce lepší, protože téma podá srozumitelněji a v širších souvislostech? Myšlenka získala na síle právě v propojení s jednoduchým systémem založeným na wiki. Stránky záhy přitáhly velké množství zájemců o dobrovolnou tvorbu encyklopedických hesel a nově vytvořená Wikipedia brzy překonala v rozsahu i kvalitě mateřský projekt Nupedia.com a stala se dominantním Walesovým projektem. Wikipedia se brzy stala nejúspěšnější a nerozsáhlejší světovou wiki. Byla původně založena na systému UseMod, ale později přešla na vlastní open source kód, který byl později adoptován mnoha dalšími wiki.
Největší encyklopedie na světě
Obsah Wikipedie se řídí pravidly GNU Free Documentacion License, což znamená, že může být volně používán, šířen, upravován i kopírován.
Popularita, kterou si projekt získal, překvapila i samotného Jimmyho Walese. Není divu, vždyť dnes je Wikipedia největší encyklopedií na světě. Obsahuje miliony hesel, vytvořených zhruba 350 tisíci uživateli (!), a její stránky navštíví denně na 60 milionů zájemců o informace. Vedle nejobsáhlejší původní Wikipedia v angličtině existuje na 200 jazykových verzí – různého rozsahu i kvality, přirozeně, přičemž nejméně 130 jazykových verzí je nadále rozšiřováno. K nejobsáhlejším jazykovým verzím patří dále verze německá, francouzská, polská a japonská. Zůstaneme-li u anglické Wikipedie, překvapí nás obsáhlost i kvalita jednotlivých hesel. Nacházíme zde nejen velmi rozsáhlé základní encyklopedické informace, ale i spoustu materiálů dodatečných a rozšiřujících (různé pohledy na probíranou problematiku či odkazy na externí stránky).
Jak je možné, že Wikipedia funguje, aniž by byla narušována zásahy nezodpovědných osob? Odpověď je snadná. Narušována sice je, ale přesto funguje. Objeví-li se případy „wiki vandalismu“, jsou velmi rychle napraveny počestnou komunitou, která je proti vandalům ve velké převaze. (Vedle toho existuje zhruba 2 tisíce stálých editorů, pro něž je práce na Wikipedii určitým druhem poslání.) Výtržníci vlastně nemají moc šanci a svého snažení brzy zanechají. Vedle toho se samozřejmě vyskytují oblasti, které jsou neustále předmětem kontroverzních témat. Jde například o výklady historie či uměleckých děl. Neustálé úpravy tzv. stabilizovaných témat – tj. takových, která už prošla tisícovkami kvalitních editorských úprav a doplňků – jsou u hlavního týmu editorů Wikipedia častou otázkou. Wales a jeho spolupracovníci se domnívají, že určitým řešením bude nynější implementace nového softwaru, který u stránek vytvoří a bude udržovat jakousi stabilní verzi. Další nové úpravy sice budou možné, ale budou se zobrazovat zřejmě jen na přání čtenáře (jako revize) a bude trvat poměrně dlouho, než se stanou součástí oné stabilní verze.
Na vlně wiki
V roce 2003 opustil Jimmy Wales post výkonného ředitele v Bomis a v St. Petersburgh na Floridě, kde žije s manželkou a dcerou, založil nadaci Wikimedia, na kterou převedl autorská práva související s Wikipedií. Cílem této nadace je podporovat Wikipedii a obdobné projekty zaměřené na bezplatné sdílení informací. Sám vložil do provozu Wikipedie půl milionu dolarů, ale vedle toho se mu podařilo získat pro projekt otevřené internetové encyklopedie řadu grantů stejně jako štědrých mecenášů. Proslýchá se, že Walesova nadace nyní také připravuje podklady pro první anglické knižní vydání Wikipedie, jehož se zhostí dosud neurčené vydavatelství. Není přirozeně řeč o přepisu všech hesel do knižní podoby, to by ani nebylo realizovatelné, nýbrž o obecný a později možná i tematický výběr.
Kromě Wikipedia provozuje Wikimedia také několik dalších otevřených kolaborativních projektů, které plní jiné než encyklopedické cíle. Mezi nejdůležitější patří: Wikionary (Wikcionář, výkladový slovník a tezaurus), Wikisource (úložiště volných dokumentů), Wikimedia Commons (sdílená sbírka multimediálních souborů), Wikinews (Wikizprávy, otevřené zpravodajství), Wikibooks (Wikiknihy, volně dostupné učebnice a příručky).
„Jsem jen jedním z dobrovolníků, stejně jako každý, kdo se podílí na tvorbě Wikipedie,“ řekl o sobě Jimmy Wales. Zbývá dodat, že v letošním roce jej americký časopis Time zařadil mezi 100 nejvýznamnějších vědců a inovátorů naší doby.
Základní informační zdroje
Wikipedia
http://www.wikipedia.org
Wikipedie, otevřená encyklopedie
http://cs.wikipedia.org
Wikimedia Foundation
http://wikimediafoundation.org
Wiktionary (slovník)
http://wiktionary.org
Wikibooks (učebnice a manuály)
http://textbook.wikipedia.org
Wikiquote (citáty a přísloví)
http://quote.wikipedia.org
Wikisource (textové dokumenty)
http://wikisource.org
Plná verze tohoto článku vyšla v Business Worldu 7-8/2006.
