V rámci distribuovaného počítání realizovaného se softwarem společnosti Entropia se podařilo dospět k největšímu dosud známému prvočíslu. Šťastným objevitelem je 20letý Kanaďan Michale Cameron a jeho 800HHz procesor od AMD.
Hledání co největších prvočísel probíhalo již dříve v rámci distribuovaného projektu s názvem GIMPS. V tomto případě se však nespecializovalo na prvočísla jako taková, ale na jejich speciální skupinu, tzv. Mersennova prvočísla (tedy taková prvočísla, která lze současně vyjádřit jako odvozená od "obyčejných" prvočísel na základě vztahu 2 na n – 1).
Cameronem odhalené prvočíslo je současně číslem Mersennovým. V exponenciálním tvaru lze zapsat jako 2 na 13 466,917 – 1, číslo zapsané v desítkové soustavě má přitom celkem 4 053 946 cifer. Cameronovu počítači údajně trvalo 42 dní,než ověřil, že se opravdu jedná o prvočíslo (dělitelnost je třeba testovat až po dělitele rovného odmocnině z testovaného čísla).
Podrobnosti přinesl například server CNet na adrese http://news.cnet.com/news/0-1003-200-8159590.html?tag=tp_pr.
Prvočísla se dnes používají např. k tzv. faktorizaci, což je velmi obtížně prolomitelná šifrovací metoda (pokud ovšem náhodou nevlastníte kvantový počítač). V rámci této metody se vychází z toho, že vynásobení dvou obrovských prvočísel je úkonem vcelku triviálním. Inverzní operace, tzv. faktorizace složeného čísla, neboli jeho rozklad na dva prvočíselné součinitele, je však nepoměrně složitější. Proto je obtížné šifru rozlomit.
Mersennova prvočísla pak mají oproti ostatním prvočíslům navíc ještě řadu zajímavých vlastností. Mj. se pokládají za klíč k tzv. dokonalým číslům, což jsou čísla rovnající se součtu svých dělitelů (pochopitelně bez čísla samotného – dokonalým číslem je například 6 = 1 + 2 + 3). Dodnes není známo, zda dokonalých čísel je či není konečné množství. U prvočísel naproti tomu existuje hned několik důkazů o tom, že jejich počet není shora omezený.
