Jako zdroj elektrické energie přenosných počítačů by v budoucnu nemusely sloužit pouze dnešní baterie. Jejich možným nástupcem je překvapivě vodík.
Již roku 1839 dokázal William R. Grove, že při řízeném slučování vodíku s kyslíkem můžeme kromě vody získat také elektrický proud (jde vlastně o opak reakce, kdy bychom účinkem elektrického proudu vodu rozkládali, elektrolyzovali na vodík a kyslík). Toto tzv. řízené spalování (cold fire) by se v budoucnu mohlo uplatnit i při napájení počítačů.
Vodík by se podle amerického Computerworldu mohl uplatnit jako zdroj elektrické energie počítačů nošených na těle (weareable computers) — které by mimochodem podobně jako nafukovací balónek mohl dokonce ještě trochu nadnášet.
Prototyp zařízení byl již vyvinut v Národní laboratoři v Los Alamos (Nové Mexiko). Má velikost standardní 9V baterie, včetně ”sáčku” na vodík.
Na rozdíl od baterie, která se musí dlouho nabíjet, by vodík šlo prostě doplnit u zařízení podobného palivovým stanicím. Kyslík potřebný pro reakci řízeného spalování by se samozřejmě bral ze vzduchu. Autor článku v americkém Computerworldu poznamenává, že výraz gas station, v angličtině používaný pro benzínové čerpací stanice, by konečně získal doslovný význam.
Celá technologie není samozřejmě bezproblémová. Při reakci by kromě elektrického proudu vznikala ještě další energie, kterou by bylo třeba uvolňovat ve formě tepla. Mělo by ho však být dost málo a navíc by jej šlo odebírat i tak, že by se použilo na vypařování při reakci vznikající vody.
Rozhodně se nemá opakovat případ katastrofy vzducholodi Hindenburg. Od havárie tohoto německého zepelínu však proti technologiím založeným na spalování vodíku každopádně existují určité fóbie (třebaže příčiny konce Hindenburgu souvisely se spalováním vodíku jen poměrně vzdáleně). Budou lidé chtít nosit taková "nebezpečná" zařízení na těle? Otázkou také je, zda veřejnosti nebudou vadit čerpací stanice s vodíkem, třebaže nejsou o nic méně bezpečné než ty benzínové.
Vodík se již dnes používá jako zdroj elektrické energie (a mimochodem také vody) např. na raketoplánech či v sondách Gemini a Apollo.
