"Na českém webu je právě tak akorát informací o vědě, že smysl má i samostatný agregátor vědeckých novinek," říká Markéta Polášková ze serveru ScienceWeek, studentka fyziky a biomedicínského inženýrství.
Jak projekt vznikl?
ScienceWeek (http://www.scienceweek.cz) vznikl zcela spontánně tak, že několik lidí chtělo sledovat články o vědě a technice bez toho, aby museli každý den prohledávat všechny zajímavé weby a kontrolovat, co kde přibylo nového. Ono je to sice možné sledovat třeba přes Google Reader nebo podobné služby, ale ScienceWeek to umožňuje tou nejjednodušší formou bez registrací, nastavování atd. Navíc ne všechny servery o vědě mají svůj RSS kanál.
Systém je založen na několika OpenSource knihovnách, přičemž největší programátorský podíl má Američan Erick Scheu. Pro naše potřeby bylo nutné celý systém přeložit do češtiny a upravit tak, aby mohl běžet na běžném webhostingu. O to se postaral Pavel Prostřední a Jan Krčál (oba studenti informatiky). O kvalitu obsahu a provoz portálu se starám já.
Jaký má projekt smysl? Respektive – existují přece RSS čtečky či další agregátory obsahu, jak se ScienceWeek od nich liší, co nabízí čtenáři navíc?
Pokud myslíte RSS agregátory článků o vědě a technice podobné jako ScienceWeek, tak podle mého názoru v zásadě neexistují. Na českém internetu lze nalézt několik obecných agregátorů, které agregují obsah několika stovek serverů a mimo jiné i několika o vědě a technice. My jsme se ale rozhodli jít cestou maximální jednoduchosti (tj. šetřit čtenářům čas) a specializace.
ScienceWeek v současné době stahuje perexy nových článků z celkem 39 českých stránek o vědě (ať už jde o blogy jednotlivců s vědeckou tématikou nebo komplexní servery) a náměty na přidání dalších stránek jsou vítány – od čtenářů jsme se dozvěděli minimálně o deseti zajímavých zdrojích. Čtenář může navíc perexy nejen prohlížet – hledá-li nějakou starší informaci, může se ji pokusit nalézt pomocí vyhledávání, které prochází všechny titulky a perexy.
Články se přitom nezobrazují všechny – každý den je prohlížím a nerelevantní mažu.
Je projekt určen primárně pro své tvůrce (aby mohli jednoduše sledovat zpravodajství), nebo má širší ambice?
Ze začátku byl ScienceWeek skutečně určen pouze pro nás, ale postupně jej objevilo poměrně velké množství lidí, takže jsme si řekli – proč tomu vlastně ještě nepomoci a nerozšířit projekt, co nejvíce to půjde. Pro nás to původně byla příjemná denní dávka zpravodajských informací v porovnání s tím, co se běžně objevuje na zpravodajských serverech (dopravní nehody, kauzy politiků…).
Jak je projekt financován?
Projekt není financován vůbec nijak – společnost Webmade nám poskytla zdarma webhosting [www.tojeono.cz], doménu jsme si platili sami, stejně tak provoz portálu bereme jako náš koníček. Dostali jsme sice už několik nabídek na umístění komerční reklamy, nakonec jsme se ale rozhodli, že ponecháme ScienceWeek bez reklam. Jednu reklamu tam přece jen máme – vede na internetový obchod s výrobky handicapovaných lidí.
Plánujete z agregátoru udělat časem web, který bude mít i vlastní obsah?
Podle mě síla ScienceWeeku je právě v tom, že stahuje každý den čerstvé články z několika desítek webů – kdybychom sem tam přidali vlastní článek, bylo by to takové „plivnutí do moře“, které by se už snad skoro ani nepoznalo. Přesto ale vlastní články píšeme, a proto jsme se rozhodli umístit je na teprve nedávno zřízený blog.
Je z vašeho hlediska o vědě dostatek informací v češtině, nebo sledujete i zahraniční vědecké servery? Co čtete vy sama?
Čistě z pokusných důvodů jsme spustili anglickou verzi na http://www.english.scienceweek.cz – problém je však v tom, že v angličtině se za čtrnáct dní publikuje tolik článků, jako v češtině za jeden rok. Ten, kdo má opravdu zájem, si už pak nastaví do Google Readeru svoje oblíbené zdroje včetně filtrů na svoje obory. Služba na stahování článků v angličtině tedy podle mého názoru v zásadě nemá smysl.
