Téměř dvě třetiny v současnosti nejrychlejších počítačů na světě obsahují procesory Intel Itanium nebo Intel Xeon. Vyplývá to z 24. vydání přehledu “TOP500”, který ilustruje stále větší příklon ke standardizovaným komponentům společnosti Intel i v oblasti těch nejnáročnějších, vysoce výkonných HPC aplikací. Projekt TOP500 byl zahájen v roce 1993 s cílem zajistit spolehlivý základ pro sledování trendů v oblasti špičkových výpočetních systémů. Přehled 500 pracovišť s nejvýkonnějšími počítači je připravován a zveřejňován dvakrát do roka.
Celých 64 procent z 500 nejvýkonnějších systémů je založeno na architektuře Intel, což potvrzuje setrvalý růst používání procesorů Intel. Za poslední tři roky, od roku 2001, kdy bylo v tomto řebříčku pouze 19 systémů, došlo ke zhruba 15násobnému nárůstu.
„Vzhledem k tomu, že celých 320 z 500 systémů používá procesory Intel, je jasně patrné, že uživatelé špičkových výpočetních systémů preferují standardní a snadno dostupné komponenty,“ řekl Abhi Talwalkar, viceprezident a generální ředitel Enterprise Platforms Group společnosti Intel. „Nabízíme výkon pro superpočítače za radikálně nižší ceny a s jednodušší implementací. Svět se proto odklání od experimentálních, proprietárních systémů, které jsou drahé a jejichž implementace je časově velmi náročná.“
„Podíl architektury Intel roste na žebříčku TOP500 v posledních letech téměř přesně podle Moorova zákona. Systémy s technologiemi Intel vzrostly v posledním roce o 70 procent a architektura procesoru Itanium patří v přehledu mezi nejrychleji rostoucí vůbec.“
Procesory Intel Itanium 2 pohání 83 systémů uvedených v tomto řebříčku, přičemž v minulém vydání z června to bylo 61 (nárůst činí 36 procent), meziročně bylo dosaženo 160procentního nárůstu. Použití procesorů Itanium v nejrychlejších počítačích světa uvedených na přehledu TOP500 již překonalo celou RISC architekturu, zahrnující procesory Power, SPARC, Alpha a MIPs.
Superpočítače Columbia organizace NASA, vybavený procesory Intel Itanium 2, se na seznamu objevuje na druhém místě. „Máme radost, že se Columbia dostala v žebříčku tak vysoko,“ řekl Walt Brooks, ředitel Advanced Supercomputing Division organizace NASA. „Ještě zajímavější je však to, že tým odborníků ze společností Intel, NASA a SGI tento superpočítač, naprosto nezbytný pro rozšíření možností numerických simulací, byl vědcům a konstruktérům NASA k dispozici již za pět měsíců. Columbia je jedním z klíčových podmínek obnovení letů raketoplánů, je to příspěvek pro astronautiku a výzkum vesmíru i země – zdaleka nejde jen o číselné stanovení výkonu.“
Columbia zvyšuje výpočetní výkon dostupný NASA zhruba na desetinásobek. Systém 20 propojených klastrů SGI Altix s 10 240 procesory Intel Itanium 2 dosahuje výkonu přes 52 teraFLOP/s. Organizace NASA používá v zájmu dosažení maximálního výpočetního výkonu knihovny Intel Math Kernel Library.
Dvakrát do roka vycházející přehled superpočítačů TOP500 je dílem Hanse Meuera z University of Mannheim, Ericha Strohmaiera a Horsta Simona z Energy’s National Energy Research Scientific Computing Center a Jacka Dongarra z University of Tennessee. Úplná zpráva je dostupná na stránkách http://www.top500.org.
