Současná jaderná energetika se nachází spíše v útlumu, takže nedostatek uranu není nijak pociťován – v tuto chvíli. Dojde-li však k renesanci jádra, je zde každopádně k dispozici další velmi vydatný zdroj paliva. Nedá se sice říct, že zcela obnovitelný, ale dostatečně vydatný na to, aby to vyšlo nastejno. Uranu v moři je totiž podle odhadů dost na to, aby pokryl současnou energetickou potřebu lidstva po 3 000 let.
Až dosud byl uran z mořské vody asi dvakrát dražší než ten normálně těžený. To by sice vzhledem k celkovým nákladům na výstavbu a provoz jaderné elektrárny prodražovalo vyrobenou elektřinu už jen velmi mírně, ale i tak je to prozatím neekonomické.
Nové adsorbenty zvané HiCap budou také ekonomicky konkurenceschopné zřejmě až v budoucnu, nicméně by podle autorů výzkumu mohly být určitou zárukou pro investory, že uran nezdraží víc než na určitou hranici.
Jak tyto adsorbenty vypadají? Polyethylenová vlákna o velkém povrchu se vystaví ionizujícímu záření. Následně se nechají zreagovat se sloučeninami, které mají vysokou afinitu k určitým kovům (uran je jen jednou z možností) a máme účinný lapač.
Zdroj: The Register
Poznámka: Šlo by podobně těžit z mořské vody zlato? Bylo by to při současných vysokých cenách už efektivní?
