Student World

Vzniknout má takto skutečně komplexní útvar, který umožní laboratorně zkoumat nádor jako celek, nikoliv jen jednotlivé buňky či jejich shluk. Studovat půjde růst nádoru i jeho odpovědi na různé typy léčby. Zkoumat se takto má jednak rakovina obecně, ale i její konkrétní projevy: po diagnóze by se mohly rychle odebrat buňky, namnožit, vytisknout a zkoušet různé léčebné metody nanečisto.
Výzkumníci k tisku použili směs nádorových buněk děložního čípku a hydrogelu/želatiny. Takto vzniklý útvar byl údajně k chemoterapii odolnější než buňky prostě namnožené na Petriho misce, chování vytištěného tumoru lépe odpovídalo reálnému nádoru uvnitř organismu. Buňky v klasické kultuře totiž prý rostou víceméně jen v jedné vrstvě, a i když je naskládáme na sebe, nevznikne útvar fungující jako celek.
Při tisku se použila speciální (a patentovaná) 3D tiskárna, nikoliv nějaký běžně prodávaný model. Proces (složení směsi, rychlost vytlačování, průměr trysky, teplota, viskozita směsi…) bylo třeba odladit, nyní ho přežije asi 90 % použitých buněk – konkrétně šlo o známou kulturu Hela, která se používá v laboratořích po celém světě, takže chování těchto buněk je dobře prozkoumáno. Jiné rakovinné buňky mohou pochopitelně vyžadovat technologii tisku nějak upravit.
Metodu vyvinuli Wei Sun a Albert Soffa z Drexler University (Filadelfie), příslušný článek byl publikován v časopisu Biofabrication. Výzkum podpořila americká National Science Foundation.
Dalším cílem výzkumu je tisknout nádory skládající se z buněk více typů (platí pro řadu reálných nádorů) a dále také složitější strukturu odpovídající postižené tkáni, tj. např. včetně cév nebo nějak jinak zahrnout zásobování buněk kyslíkem a živinami. Zkoumat se bude také proudění buněk směrem ven (což cca odpovídá schopnosti metastáze). Cílem je, aby experimenty a jejich výsledky v maximální míře odpovídaly podmínkám in vivo.

Demonstrační video na Youtube

Zdroj: Phys.org

autor Pavel Houser