Border kolie patří k inteligentním psím plemenům. Známá je například border kolie Rico (Wikipedia), která se naučila znát názvy asi 200 předmětů a po zadání jména aportovat správný z nich. Rico dokonce umí to, že když dostane za úkol přinést předmět, který je označen zatím neznámým jménem, vybere ho mezi známými (tedy vyloučení: musí to být tohle, protože to není ani tohle, ani tamto). Navíc si přitom toto nové slovo s předmětem spojí a nadále ho „zná“.
Kolem těchto schopností existuje celá řada dosud otevřených otázek: tak například – mohl by se Rico naučit předmět NEpřinášet, eventuálně s ním namísto aportování podniknout nějakou jinou akci? Dokázal by spojit název i s jinými věcmi než s malými předměty, které se dají přenášet? Každopádně jazykové dovednosti této border kolie jsou srovnatelné s šimpanzi či gorilami. Fakt ale je, že lidské děti se učí jazyk i jinak, než jen pojmenováním/ukázáním.
Nyní border kolie prokázaly další schopnosti. Ukázalo se, že dokáží z vedlejší místnosti přinést předmět, který jim člověk ukáže. Nedosti na tom, předmět nemusela být přesná kopie, ale i zmenšená verze, „zástupný symbol.“ Podařilo se dokonce naučit psa, aby předmět přinesl poté, co mu byla ukázána jeho fotografie; to však dobře zvládla pouze jediná border kolie a ostatní s tím i po tréninku měly potíže. Nicméně i k nejjednodušší verzi, přinesení předmětu po ukázání repliky, bylo psa třeba vycvičit.
Experiment provedla Juliane Kaminski s kolegy z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology v Lipsku. Šimpanz nebo delfín v takovém testu selže, protože po ukázání fotografie nepochopí, že po něm něco chceme. U psa jde tedy nejen o doklad inteligence, ale i toho, že má zakódovanou snahu člověku vyhovět.
Zdroj: ScienceNews.
Otázka: Dokázal by se pes naučit přinášet věci „stejné kategorie“, tj. třeba po ukázání jedné bačkory přinést jinou, vizuálně nepodobnou? (Tedy za předpokladu, že by předtím věděl, že oboje jeho pán nosil na noze.) Dokázal by obecně pochopit, že jeden objekt může jiný zastupovat/reprezentovat?
U border kolií je známo i učení psů jiným psem. Jeden experiment je zvlášť udivující: když měl hafan kutálející míček v tlamě klacek, další psi reprodukovali činnost tak, že nesli míček v tlamě, což je pohodlnější („on by ho také nesl v tlamě, ale nemohl, protože tam má klacík“). Naopak, když pes s prázdnou tlamou míček kutálel, začali ho rovněž kutálet („asi jde o to míček kutálet, jinak by ho přece vzal do tlamy“). Těžko to označit jinak než za logickou dedukci, také to vypadá jako důkaz modelu světa, v němž jsou zahrnuty i existence cizích myslí.
Jiné mentální schopnosti jsou ale u psů překvapivě „zadrátovány natvrdo“, jak jsme psali v článku Drobná změna v psím genu zcela změní komplexní chování. To, že něco zvládne výjimečně chytrý pes, také ještě neznamená, že to zvládne pes obecně. Každý člověk také neumí z hlavy násobit trojciferná čísla.
Foto: Wikipedia, licence obrázku public domain.
Jedno z videí na YouTube ukazuje border kolii (navíc ještě štěně), jak přináší právě věci podle názvů, rozlišuje jich opravdu docela dost.
