Student World

Článek o inteligenci krkavcovitých ptáků si našel cestu i na BBC. V textu (zde) najdete i celou řadu videí. Mnohé informace obsažené v článku jsme zde již popisovali, například používání nástrojů (Vrány z Nové Kaledonie jsou ještě chytřejší, Vrány rybaří pomocí návnady) či test v zrcadle, který zvládnou straky (Kdo a jak se pozná v zrcadle).

Co se týče otázek, o nichž jsme ještě na ScienceWorldu nepsali, text na BBC zmiňuje několik problémů:

– Vyvíjela se inteligence krkavcovitých ptáků v souvislosti se skupinovým životem, jejich sociálností? Vytvářejí snad podobně jako primáti různé aliance a systémy vzájemných závazků (i podrazů)? Snad ano, na druhé straně krkavci, jedni z nejchytřejších, žijí po většinu svého života nikoliv ve velkých hejnech, ale v párech…

– Zmiňována je zde sojka, která si schovává potravu a přitom sleduje, zda ji nikdo nesleduje. O tom jsme zde již lehce psali (Sojka, která krade, ví, že může být také okradena), na BBC najdete k tomu i video (sojka působí lehce paranoidně :-)). Zajímavé je, že aby sojka ostatní zmátla, předstírání někdy i budování „falešných skrýší“, kam žádnou potravu neukládá.

– Vrány z tichomořského ostrova Nová Kaledonie používají nástroje nejen v lidských testech, ale byly takto zachyceny i ve volné přírodě. Pomocí větviček, které si připraví, třeba loví ze štěrbin stromů housenky – to je naprosto srovnatelné s tím, jak šimpanzi na větvičku chytají termity. Vrána si přitom větvičku nejen ulomí, ale také ji zbaví větviček bočních a ještě si ji ohne tak, aby měla příslušný „háček“.

– Jaké je asi v Nové Kaledonii speciální prostředí a jaké selekční tlaky vedly k ještě většímu rozvoji inteligence než u jiných krkavcovitých ptáků? Prostě netušíme. U chycené novokaledonské vrány Betty pak bylo zaznamenáno použití nástrojů, jaké jinak mezi živočichy nemá obdoby. Překvapila nejen samotná úprava nástrojů, ale to, že Betty postupovala podle všeho „najisto“ – na rozdíl od šimpanzů, kteří v podobných situacích dojdou k cíli metodou pokusu a omylu.

– Novokaledonské vrány, jak se pokusně ukázalo, mají přitom alespoň některé tyto schopnosti vrozené, nemusejí se je učit napodobováním jiných ptáků. Zvládnou to i ptáci vychovávaní odmalička v zajetí izolovaně od svých druhů.

– Krkavcovití ptáci nemají oblast mozku savců, kam bývá lokalizováno složitější chování – neokortex. Namísto toho podobnou funkci u nich zřejmě zastává část mozku nidopallium.

– Ale na druhé straně: Opravdu každé chování krkavcovitých ptáků, které nám připadá inteligentní, je takové i skutečně (a co znamená to „skutečně“)? Pavouk dokáže vytvořit pravidelnou pavučinu, která výborně slouží k lovu kořisti, ale jeho chování za inteligentní pokládat nebudeme.

Na závěr ještě jedno nové video z YouTube, kdy novokaledonská vrána právě připravuje háček, aby mohla ze sklenice vytáhnout „mezikruží“. I když v tomto případě to musí zkoušet, nejdřív jí to moc nejde…

Obrázek: volně použitelný obrázek novokaledonské vrány (corvus moneduloide) , toto je vrána obecná Corvus corone – zdroj Wikipedia, licence obrazku GFDL.

Krkavcovití ptáci na Wikipedia.cz

autor Pavel Houser