Mnohem uživatelsky příjemnější je navrhovat si své produkty modifikacemi již existujících. Když chcete vlastní lžíci, v podstatě to znamená, že chcete (většinou lehce) upravit lžíce standardní, které vám z nějakých důvodů nevyhovují, ne si vzít rýsovací čtvrtku a začít kreslit.
Aplikace na http://endlessforms.com/ umožňuje právě toto. Uživatel začne s jednoduchým tvarem, pak ho dále modifikuje, vybírá mezi variantami (optimalizace), eventuálně objekt kombinuje s dalšími. Vše má pak charakter objektů na sociálních sítích, lze dále sdílet, hodnotit – a nebo si přirozeně i vytisknout (přirozeně ve 3D a z různých materiálů). Každý objekt má svoji evoluční historii, takže se lze vracet i k předcházejícím verzím a zjistit, jakými úpravami vznikly ty novější.
Autorem projektu je tým který vedl Hod Lipson Cornell University (Ithaca, New York). Vědci tvrdí, že sledování vývoje objektů by mohlo přinést poznatky i o různých modelech a variantách evoluce, včetně té biologické.
Zdroj: New Scientist
Poznámka: Už Richard Dawkins ve Slepém hodináři popularizoval tzv. biomorfy, tedy zpočátku jednoduché objekty (počítačové), z nichž se selekcí dalo v několika krocích dojít k obrazcům připomínajících reálné živé organismy. Pokud bychom předpokládali, že na Endlessforms.com si lidé budou navrhovat věci, které si pak vytisknou a budou chtít používat, pak by zde do hry vstupovaly hned 2 mechanismy odpovídající biologické evoluci: zúžený přírodní výběr (funkčnost) i pohlavní výběr (individuální vnímání estetiky). Nicméně možnost kombinovat různé vývojové linie už biologickou evoluci naopak nepřipomíná (s výjimkami typu symbiogeneze při vzniku eukaryotické buňky).
