Výzkumníci z Cambridge a Queen Mary University (tým vedla Auguste von Bayern) například zjistili, že kavka si viditelnou potravu vezme rychleji, pokud se na ni člověk nedívá. Opravdu se přitom rozlišoval pohled očí, nikoliv poloha hlavy. Rozdíly nejlépe vynikly u ochočených kavek a lidí, které znaly – zčásti proto, že u neznámého člověka před potravou se pták měl na pozoru, ať už se dotyčný díval kamkoliv. Kafka dokázala i sledovat pohled, a najít tak dosud neznámou potravu ve chvíli, kdy na něj člověk zaostřil do té doby „přejíždějící“ zrak (ale vzala si ji spíše, až člověk zrak zase odvrátil). U ochočené kavky byly výsledky lepší jistě i proto, že byla zvyklá sledovat lidská gesta.
Těžko samozřejmě předpokládat, že by šlo výhradně o adaptaci na přítomnost člověka – kavky tak zřejmě původně sledovaly jen samy sebe, oči se jim podle všeho „posouvají“ podobně jako lidem. Na rozdíl od většiny ptáků mají tmavou panenku obklopenou stříbrně bílou duhovkou, takže pohyby očí lze rozlišit podle barev.
Naopak šimpanz ani pes nejsou na pohyby duhovky příliš citliví, rozlišují spíše nasměrování a pohyby obličeje nebo samozřejmě reagují na ukázání rukou. Jde tedy o další doklad pozoruhodných mentálních schopností krkavcovitých ptáků. U kavek možná hraje roli i to, že tvoří páry víceméně na celý život – pak má smysl prohlubovat spolupráci s partnerem a snažit se přesně a efektivně číst jeho gesta.
Zdroj: ScienceDaily
Obrázek: Wikipedia, licence Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, výřez
Poznámka: Kavka je jinak v porovnání s havranem, vránou a především krkavcem pokládána spíše za méně inteligentní. Zajímavé mimochodem je, že kavky se běžně míchají s havrany do jednoho hejna. Můžeme je od havranů odlišit jak podle vzhledu (viz obrázek), tak i podle krákání.
Na videu z YouTube vidíme myslím vzácnost, kavku, která sice nesleduje přímo lidský pohled, ale zato je bílá. Navíc asi ani nejde o nejběžnější formu albinismu – nemá totiž červené oči.
