Viz také: Překvapivé podobnosti orangutana s člověkem
Přesněji řečeno, orangutani používají listy k modulaci svého hlasu. Ne tedy s cílem dosáhnout „estetického účinku“, třeba zaujmout opačné pohlaví, ale mění tímto způsobem svůj varovný pokřik. Modulace pomocí listu má zřejmě predátora odstrašit, protože výkřik má pak hlubší tón. Výška hlasového projevu rámcově odpovídá velikosti zvířete (viz příklady napadení někoho, kdo mluví speciálně vysokým hlasem či pláče, protože ho šelma vnímá jako kořist – takovýhle spouštěč údajně může někdy fungovat u vlků i psů).
Primatoložka Madeleine Hardusová z univerzity v holandském Utrechtu, která tvrzení o modulaci hlasu publikovala, tvrdí, že takto orangutani na Borneu reagují i na přítomnost člověka – alespoň v oblastech, kde nejsou na lidi zvyklí. Jinak se varovný výkřik používá především při spatření leoparda, tygra nebo hada.
Orangutani mění výšku svého pokřiku také pomocí rukou, které si dávají před ústa, listy jsou ale účinnější. Tento zvyk se sice dá vysvětlit prostě „pudově“ a nakonec může mít i jiný význam než oklamání šelmy, přímo se ale vtírá dojem, že orangutan má teorii mysli – představuje si, co si tygr představuje, když uslyší příslušný zvuk. Zajímavé je i to, že tato technika se nijak netýká získávání potravy, což jinak platí pro téměř všechno použití nástrojů u šimpanzů, krkavcovitých ptáků i třeba mořských vyder.
Jinak je známo, že orangutani používají listy i v podobě jakýchsi klobouků, jimiž se chrání před deštěm.
Zdroj: NewScientist
Obrázek: Zdroj Wikipedia, Creative Commons Attribution 2.0
Krátké video orangutaního pokřiku podle New Scientistu.
