Již několikrát jsem slyšel vyprávět o tom, že při pádu kočky z okna to funguje takhle: z určité malé vzdálenosti kočka přežije, je to prostě nízko. Větší výška ji nejspíš zabije, ovšem ještě vyšší zase nikoliv – má již dost času na to, aby se „zabalila“ a připravila na dopad. Působí to sice absurdně, ale nakonec, s padákem také platí, že nižší výška není nutně bezpečnější. Nicméně i tak jsem toto tvrzení pokládal za městskou legendu.
Ke svému překvapení jsem však v níže uvedeném zdroji narazil na odkaz na článek z časopisu Nature z roku 1988. Veterináři Whitney a Mehlhaff kočky z okna neházeli, ale ke svým datům se dostali prostě ze záznamů případů, kdy k pádu došlo náhodou. Vyhodnotili pády z 2. až 32. patra (výzkum je z New Yorku) a vyšlo jim, že 90 % koček pád opravdu přežilo. Ještě zajímavější je, že se opravdu potvrdila kritická výška – a to kolem 7. patra, u vyšších pater se pak úmrtnost opět snižovala.
Kočka má samozřejmě pro pád lepší poměr hmotnosti a povrchu, takže maximální rychlost volného pádu (kvůli odporu vzduchu) je menší než u člověka. I tak je to ale ještě 100 km/h, což by člověka nejspíš zabilo (viz autonehody), kočka nicméně dokáže dopadnout tak, aby náraz vyrovnala a vyhnula se vnitřním zraněním, která usmrtí člověka. Umí přistát s ohnutýma nohama, navíc je má proti člověku 4. Pokud už u kočky dojde ke zranění, tak nejspíš čelisti, když při dopadu hlava „cinkne“ o povrch.
Proč pak ale existuje kritická vzdálenost zrovna kolem 7. patra? Zdálo by se, že by to mělo být mnohem níže, ze 7 pater je přece dost času se na dopad připravit. Tady vysvětlení není úplně jasné, nicméně právě z této vzdálenosti již kočka dopadá maximální rychlostí. Autoři se domnívají, že dokud kočka zrychluje, zrychlením „ztuhne“, při konstantní rychlosti se ale uvolní a už na ni žádná síla nepůsobí.
Mimochodem, zvíře o velikosti myši by už údajně mělo přežít pád z jakékoliv výšky bez zranění. (To také zní trochu nečekaně, čekali bychom to spíše u tvora lehkého jako pavouk, kterých se takto zbavujeme běžně.)
Zdroj: Mick O´Hare: Proč má pivo bílou pěnu, Ikar 2007
Jedná se o zábavnou sbírku odpovědí na dopisy čtenářů z časopisu New Scientist
Poznámky:
– Další podobně rozšířené tvrzení o skocích a pádech praví, že sebevrazi již mnohdy dopadají mrtví. To je ale téměř jistě nepravda.
– Zájemci o problém pádu koček mohou na YouTube najít několik dokumentů (cat + fall apod.) a podívat se, jak se vlastně kočka „balí“. I když samozřejmě pád kočky např. ze stromu obvykle nikdo nestihne natočit (pomíjíme, že by někdo experiment uspořádal záměrně). V jednom zaznamenaném případě kočka ihned po dopadu prostě uteče, když se předtím zřítila z úctyhodně vysokého stromu; přitom to ani nevypadá, jako by dopadla na všechny čtyři (na konci videa ještě zpomalený záznam).
Obrázek: Zdroj Wikipedia, licence public domain
