***pravidelné páteční přetištění staršího článku. Přidáno video…
Mořské vydry používají nástroje obvykle v situacích, kdy nedokáží škebli rozkousnout. Zdá se tedy, že rozdíly mezi jednotlivými typy mořských vyder jsou spíše ekologické než genetické nebo kulturní – jde prostě o to, jakým typem potravy se živí.
Vydry na americkém pobřeží používají nástroje spíše než vydry na ruském pobřeží (Komadorské ostrovy). Chování jednotlivých vyder se liší v závislosti na tom, kam je zrovna vítr zavane. Na ostrově Amchitka používají např. k rozbíjení ulit nástroje pouze mladá zvířata. Starší jedinci se už díky silným zubům obejdou bez technologie.
Zatímco říční druhy vyder si kořist obvykle přenášejí na břeh, vydra mořská pouze vyplouvá na hladinu. Zde konzumuje kořist a přitom plave na zádech (známé fotografie i filmové záběry).
Vydry používají kámen dvěma způsoby, buď jím tlučou do skořápek nebo naopak skořápkami mlátí o kámen. Zajímavé je, že vydry kámen používaný k rozbíjení skořápek nezahazují, ale vkládají si ho do podpaží a berou s sebou na další potápění. Lze tedy říci, že dokáží i „předvídat“, že nástroj ještě použijí.
Vydry se v přírodě živí téměř výhradně masem – jen málo šelem je takto úzce specializovaných. V zajetí se dá vydra ovšem přivyknout i na rostlinnou potravu. Mořská vydra se živí převážně mořskými měkkýši a ostnokožci (především ježovkami), méně už rybami. Zde se však údaje liší podle toho, zda se složení potravy odhaduje z vyšetření žaludku nebo trusu. Vydry žijící u pobřeží Kalifornie pojídají v hojné míře také místní ušeň, která dále na sever nežije.
Na rozdíl od některých druhů říčních vyder, které si občas ryby nadhánějí, loví vydra mořská individuálně. Říční druhy vyder loví ve větší míře také vodní savce a ptáky (včetně např. bobrů), což mořské vydry nedělají.
Způsob života mořských vyder vyžaduje značnou samostatnost mláďat hned po narození. Ta se totiž musí dokázat udržet na mořské hladině, zatímco se matka potápí pro potravu.
Zajímavá u vyder je jejich hravost a zvědavost – to se ovšem týká ještě více vyder říčních, které mají více příležitostí dostat se k různým předmětům. Vydry mají své oblíbené kameny, které si nechávají na břehu a pak si je nosí, vracejí se pro ně atd. Tento rys chování je samozřejmě ještě zvýrazněn u vyder žijících v zajetí, které nemusí trávit tolik času sháněním potravy.
U – nejen – mořských vyder je zajímavé i to, že vydry si věci chycené pod vodou přidržují levou končetinou. Totéž se týká i vyder suchozemských, které si přední tlapkou přidržují předmět u těla a chodí po třech nohou. Je to dost výjimečný případ stranové asymetrie, která se tedy vyskytuje nejen u člověka.
Kvůli tomu, že mořská vydra má díky velké tepelné vodivosti (navíc často hodně studené) vody velké tepelné ztráty, musí zkonzumovat odpovídající množství potravy – denně cca 8 kg, tedy asi čtvrtinu hmotnosti svého těla.
Mořské vydry nemají žádná speciální teritoria, přesouvají se především v závislosti na počasí. V klidném letním počasí se zdržují i několik desítek km od pobřeží a tráví zde i noc (snaží se zamotávat do chaluh – v oblastech plných chaluh jsou zřejmě chráněné před svými největšími nepřáteli, především kosatkami a zčásti také před žraloky), v zimě nebo za bouří se shromažďují u pobřeží a na noc vylézají na břeh. Na souši se však mořské vydry pohybují velmi neobratně, jen výjimečně je lze najít dále než 1 km od pobřeží.
(Mimochodem – říční vydry naproti tomu nocují obvykle v norách v břehu, do kterých vede vchod pod hladinou, vlastní prostor nory je samozřejmě nad úrovní hladiny; jen tam, kde je vysoká hladina spodní vody, snáší vydra i spánek v náplavech z rákosí.)
Mořské vydry žijí ve skupinách o několika desítkách jedinců, kromě období páření však existují oddělené skupinky samců a samic.
(Zdroj: Edice Zvířata celého světa 9: Ivan Heráň: Kunovité šelmy, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1982)
Mořská vydra na Wikipedia.cz
Obrázek: Zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
A nově přidané video z YouTube: mořská vydra hrající basket
