Student World

Často se jedná o technologie inspirované listem lotosu, kdy se vodě brání v přístupu speciálními filmy pomocí zvýšení povrchového napětí (superhydrofobní povrchy skel automobilů, dlaždic v koupelně, brýlí…).

Viz také: Nanopovrchové inženýrství s oxidem titaničitým, Superhydrofobní oblečení ochrání i před horkou vodou

Led ale není kapalná voda, takže tyto postupy proti námraze nemusí vždy fungovat. Přitom zbavit se námrazy se hodí v řadě případů – od drátů v elektrorozvodné síti po křídla letadel. Tým z University of Pittsburgh nyní představil řešení antinámrazového povrchu vytvořeného nátěrem ze silikonové pryskyřice s příměsí oxidu křemičitého. Vědci testovali částice ve velikosti od 20 nanometrů do 20 mikrometrů, které nanášeli na hliníkové desky a vystavili je obdobě podchlazené, mrznoucí vody (obdoba ihned mrznoucího deště, cca -20 C).

Ukázalo se, že antinámrazový účinek mají všechny tyto nátěry, ale tam, kde byla velikost nanočástic oxidu křemičitého menší než 50 nm, vše fungovalo lépe. Uváděné vysvětlení je, že čím menší je velikost částic, tím víc se mrznoucí déšť při dopadu dotýká spíše vzduchových kapes mezi částicemi a nedokáže se na povrchu uchytit a stihnout zmrznout. Kapky vody (nebo kousky ledu?) nepřilnou k povrchu, nevytvoří souvislou vrstvu a lze je jednoduše shodit.

Zdroj: Sciencedaily

 Viz také: Letadla se možná dočkají nátěrů proti ledu

Krátké video na YouTube

autor Pavel Houser