Šlechtění postupuje neuvěřitelně rychle

Darwin se domníval, že proces domestikace byl velmi pomalý, Beljajev dokázal opak. Už za pár generací získal selektivním křížením lišky, které se chovaly de facto jako psi...

Sdílet

Slyšeli jste jméno Dmitrij Beljajev (Dmitry Belyaev)? Ano, byl to ten ruský, respektive sovětský (zemřel 1985) genetik, který šlechtil lišky. V Novosibirsku za tímto účelem založil šlechtitelský ústav.

Beljajev šlechtil stříbrné lišky na jedinou vlastnost – krotkost. Zatímco Darwin se domníval, že proces domestikace byl velmi pomalý, Beljajev ukázal, že evoluce může postupovat strašně rychle. Už za pár generací získal selektivním křížením (byť ne z divoké populace, ale z kožešinové farmy) lišky, které se chovaly de facto jako psi – chodily za ním, štěkaly, vrtěly ohony (vrtět ocasy na člověka začaly už ve 4. generaci!!), olizovaly ruku... Co je ještě zajímavější, v souvislosti se změnou chování lišky změnily i svůj vzhled a podobně jako psi i vypadaly (za 8 generací se objevily zkrácené ocasy, plandající uši).

Samozřejmě genetický výklad je nasnadě – geny jsou multifunkční, ty, které ovládají fungování mozku, hladiny všemožných neurotransmiterů apod. (nižší agresivita např. souvisí s vyšší hladinou serotoninu), mají vliv i na leccos dalšího. Zajímavé ovšem je, že u různých, byť příbuzných druhů (psovitých šelem), ještě existuje podobná korelace mezi chováním a vzhledem...

Možná, že toto je vůbec univerzální způsob, jak probíhala domestikace. Beljajev zkusil něco podobného i s norky. Šlechtění na krotkost opět vyvolalo už za pár generací i výrazné fyziologické změny. Totéž nastalo u říčních vyder. V 90. letech bohužel experiment de facto skončil kvůli nedostatku peněz a většina pracně vyšlechtěných zvířat skončila v různých zoologických zahradách. Norků a lišek ubylo a vydří program skončil zcela.

V Novosibirsku od 70. let probíhal další, méně známý experiment, který se tentokrát soustředil na krysy (či potkany). Když genetik Svante Pääbo v roce 2003 místo navštívil, našel zde dvě různé linie krys, jednu šlechtěnou na krotkost, druhou na agresivitu. Krysy z první skupiny po něm lezly a chtěly být hlazeny, nechaly se zvedat apod., u druhé linie měl pocit, že 10-20 krys uprchlých z klece by ho dokázalo velmi rychle roztrhat. To vše za pouhých 30 let šlechtění. Tento projekt se pak přenesl do Německa. Vědci zde nyní provedli zajímavý experiment: potomky agresivní linie nechali vychovávat krotkými krysami – a naopak. Ukázalo se, že jde skutečně o genetický základ, protože tito potomci se chovali jako jejich biologičtí rodiče. Vyloučena byla i rozdílná hladina hormonů během březosti, tj. rozdíly byly skutečně genetické.

Problém ale byl přesně zjistit, jaké geny jsou za to odpovědné. Samozřejmě i krotké krysy se mezi sebou geneticky lišily... Aby se vědci přiblížili identifikaci, zkusili ze dvou linií získat hybridy, čímž získali více materiálu pro srovnávání...

Zdroj: New Scientist, zde celý podrobný materiál o domestikacích a tomto projektu

Poznámky:

Tato rychlost evoluce možná ukazuje, že i u člověka by se eugenikou dalo něco pořídit. I když samozřejmě – v průběhu jednoho lidského života se vystřídá mnoho generací lišek, o krysách ani nemluvě...

Nicméně se na to můžeme podívat i tak – jak uvádí New Scientist, můžeme odhalit rozdíly v genech odpovědných za sníženou agresivitu, najít jejich lidské homology, pak odhalovat, kdo má tyto geny v lidské populaci a třeba tyto lidi i léčit.

Nakonec bychom takto podle New Scientistu mohli dokázat vyšlechtit krotké linie zvířat, která jsou už sice chována, ale nikoliv zcela ochočena (býk, africký buvol...). V čem by zase mohla být výhoda pro lidi, ale i pro pohodlí těchto zvířat (s krotkým býkem budete nejspíš zacházet jinak). Viz také: Chov zvířat, která necítí bolest. Samozřejmě závisí na tom, nakolik si příslušné geny mezi různými druhy savců odpovídají.

A opět – mnohá divoká zvířata ohrožená ve volné přírodě by mohla přežít jako domácí mazlíčci. Viz také: Šance pro gepardy - rozmnožují se i v zajetí

Člověka jen napadá, zda zkrotlá zvířata nebudou tak trochu i zhlouplá (ale nemusí to tak být, viz psi – neagresivní labrador patří k inteligentním plemenům apod.).

autor Pavel Houser

Další články z rubriky

Související články

Tagy

lišky · domestikace · krysa · psi

pridat Linkuj | Jagg | Delicious | Facebook | vybrali.sme.sk

Komentáře

21.11.09, 10:16 PilaT

různý genetický podklad

Šlechtění může u některých druhů postupovat velmi rychle, protože jsou druhy různě definované (důvody proč je vidíme, tak jak je vidíme jsou různé). Další příklady budou od kytek, protože jsou mi bližší, předpokládám, že u živáků to bude podobné.
Jsou druhy, které mají svoje vlastnosti zavařené v genetice a jsou druhy, které mají v genetice zavařenou široko škálu vlastností, jenomže ekologická nika v místě jejich výskytu je úzká (organismus se dokáže prosadit jenom v omezeném počtu variant) a my vidíme jenom ty kombinace vlastností, které se prosadí. Samozřejmě jsou k mání všechny kombinace na plynulém přechodu mezi extrémy.
Příkladem druhu první skupiny je jinan (k dispozici je jeden kultivar, který pravděpodobně vzniknul naroubováním prýtu z boční větve a když ho naroubujeme, tak roste skoro normálně), pravděpodobně spíš staré druhy, které v evoluci prošli "hrdlem láhve" (bootle neck). Příkladem druhu druhé skupiny je pupalka dvouletá, která ač v Severní Americe jako polopouštní kytka má jednu tvář (vypadá v podstatě furt stejně), tak v jako polní plevel ve Střední Evropě má spoustu variant.
Zpátky ke šlechtění, pokud budeme šlechtit organismus, který nemá variabilitu zavařenou v genomu, mnoho nepořídíme, pokud použijeme druh, který má variabilitu zavařenou půjde to krásně od ruky. Tuším, že tady někdy byl článek "proč nepěstujeme ptakopysky na vlnu", o tom samém

20.11.09, 10:25 anywherehome

to houser

tvůj závěr (na netu se tyká ;-)
"Člověka jen napadá, zda zkrotlá zvířata nebudou tak trochu i zhlouplá" jasně ukazuje absolutní nepochopeni....stačí se zeptat...proč bych se zabýval jen "krotkými" zvířaty? zvířata (např. psi) se šlechtí pro inteligenci a poslušnost, ne pro krotkost....tímto padají veškeré tvé velmi velmi neneomezené argumenty...zřejmě si holt něco přečteš, a tím už nebereš v úvahu nic jiného...prostě si četl o "krotkosti", ale šlechtění inteligence, což je stopro hlavní účel šlechtění psů vedle poslušnosti (samo pro určité účely)...opravdu nemám náladu ti vždy vše psát...znovu bych se zbytečně rozepsal, prostě se neztrapňuj a je to....nebo si to aspoň promysli, než tam něco plácneš

19.11.09, 23:30 pavelhouser

ehm

ehm, to anywherehome:
- tykame si, pasli jsme spolu slony? (mozna jo, nevylucuji - ale to byste se musel podepsat)
- vase starost o to, abych se neztrapnil, je prirozene potesujici, nicmene zatim tyto komentare zde byly jen od vas - no a ve vasich ocich se jiz jiste vic ztrapnit moc nemuzu, ne?
- cili co konkretne je v tech poznamkach spatne? (prepodkladam, ze tentokrat se na rozdil od svych predeslych komentaru a prirozene na rozdil od mych poznamek poradne zamyslite)
- vcelku, mate-li obvykle naladu ve stylu "komu bych ted zase napsal, ze je debil", pak k tomuto postoji mam jiste sympatie, ale neslo by to sofistikovaneji?

19.11.09, 14:21 anywherehome

to melkor

samo na lidi bych neaplikoval jen "krotkost" :)
prinejmensim bych aplikoval na profesory, manažery, manuálně velmi zručné, ... :)

19.11.09, 14:20 anywherehome

to melkor

alejo, ať dává názory, ale ať se moc neztrapňuje....proti názorům vůbec nejsem, ale když už bych něco dal přimo do článku, raději bych se pořádně zamyslel :)

19.11.09, 09:23 melkor

Ale proc by ne:-)

Proc by nemohl dat nazor? Na ostatnich komentujicich je zas, aby oni dali svuj nazor:-)
Me napriklad to prijde velmi zajimave, ale treba toho slechteni na krotkost a moznosti "leceni" lidi bych se trochu obaval. Nevime, co vse je s tou krotkosti spojene. Muzeme populaci timto silne poskodit. A trochu mi to pripomina Mechanicky pomeranc:-)

18.11.09, 12:12 anywherehome

housere, už nepiš ty poznámky

zas tam perlíš, srovnáváš nesrovnatelné, zapomínáš vzít v úvahu jiné věci...jako obvykle....

každopádně by tohle měli aplikovat na lidi...jak by lidstvo během 100 let pokročilo! :) předpokládám, že obyvatelé USA by téměř vyhynuli :)

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.

Science World