Student World

Nakonec – v minulosti se spekulovalo i o tom, zda mnohobuněčnost nevznikla v živočišné říši vícekrát nezávisle na sobě (např. u houbovů, žahavců/žebernatek a všech ostatních, nebo u houbovců a všech ostatních). Tento pohled je už dnes spíše opuštěn.

Dosud ale úplně přesně nevíme, jak v rámci dvoustranně souměrných živočichů probíhala další větvení „stromečku“. Nové výsledky ukazují, že červi Acoelomorpha (bezstřevky) jsou zřejmě klad, nikoliv grad (na toto téma viz např. Dawkins: Příběh předka) a jedná se o sesterskou skupinu všech dalších bilaterálně souměrných – tedy z dosud žijících tvorů se z příslušného stromu odštěpili jako první. Acoelomorpha byli dosud pro evoluční biology záhadou a nebylo moc jasné, kam je zařadit.

Výsledky založené na analýze DNA publikoval Casey Dunn z Brown University a jeho kolegové. Dunn uvádí, že tyto výsledky by nám mohly pomoci odhadnout, jak vypadal poslední společný předek všech dnes žijících bilaterálií.

Zdroj: ScienceDaily

Poznámky:

– Jen pro úplnost, jiné formy souměrnosti, např. u hvězdic a ostatních ostnokožců, vznikly až později. Ostnokožci jsou blízce příbuzní strunatcům. Z mnohobuněčných nepatří mezi bilateralia zřejmě jen houbovci a žahavci/žebernatky.

– Uvedená studie se zabývala také otázkou, kam v evolučním stromečku zařadit mlžojedy (Xenoturbella). Viz odkaz výše.

Na toto téma viz také: Fylogeneze živočišné říše (2): Trocha zoologické posedlosti a vznik mnohobuněčných živočichů

autor Pavel Houser