Student World

Ve výběhu má ovšem volných kamenů k dispozici jen omezené množství, proto si své nástroje i „vyrábí“, a to tak, že odlamuje ze zdí kusy betonu. Tyto polotovary si navíc zřejmě i dále „opracovává“, tj. tluče s nimi o odlamuje kusy tak dlouho, až mu zbude kus betonu dostatečně malý, aby se mu vešel do ruky.

Mimochodem – vztek je buď špatný rádce, nebo Santino není prostě šikovný. Ještě nikoho nezasáhl.

Zdroj: New Scientist

Poznámky:

– Prakticky všechny zdroje interpretují tento objev jako převratný a dokazující, že šimpanz je schopný plánování, když si kamení připravuje dopředu. Na druhé straně – co je na tom tak překvapivého, vždyť šimpanz si svoji hůlku zabodávanou do termitího hnízda také připravuje (ulomí ji, zbaví větvičku kůry…) předem, ještě než dorazí k termitišti. Plánování tedy provádějí šimpanzi i ve volné přírodě.

– Úprava nástroje do vhodné podoby také není nic převratného, to zvládnou i krkavcovití ptáci a po pravdě řečeno, jejich výkony u mě alespoň osobně vzbuzují větší obdiv (viz sekce Videa). Ale fakt je, že pokud bychom našli opracované kameny (byť beton se zřejmě opracovává snáz) v nějaké paleontologické lokalitě, přisoudili bychom jejich výrobu rodu Homo. Kameny neopracovávali ani australopitékové.

– Šimpanzi házejí kamením i v přírodě při bitvách mezi tlupami nebo i třeba v boji s paviány. Předpokládalo by se proto, že budou mít lepší mušku. Nebo ani v přírodě své soky obvykle netrefí, ale k efektu (vystrašení protivníka) stačí už samotné vržení předmětu?

O šimpanzích jsme v poslední době přinesli na ScienceWorldu např. články

I šimpanzi vydrží natlačení na jednom místě, aniž by se povraždili

S mírumilovností bonobů to nebude tak horké

Společný předek člověka a šimpanze: mohl chodit po dvou?

autor Pavel Houser