Algoritmus Googlu určí klíčové druhy v ekosystému

Biologie |

Jeden z algoritmů, který Google používá pro určení relativní významnosti jednotlivých webových stránek, tzv. PageRank, má potenciálně mnohem širší uplatnění – například může pomoci určit klíčové druhy pro fungování určitého ekosystému.




O fungování PageRanku jsme zde již psali (Matematika za Google PageRankem není tajná). Systém v zásadě funguje tak, že významnost stránek počítá jako množství propojujících odkazů. Tyto odkazy jsou ovšem vážené – odkaz z významné stránky má příslušně vyšší hodnotu než ze stránky bezvýznamné. Inspirací pro Google PageRank byl asi hlavně systém hodnocení citací ve vědecké literatuře (opět „sebevztažené“: článek či citace někde jsou bodovány dle toho, jak často je citován zase tento časopis apod.).

Podobně v ekosystému jsou druhy propojené také sítí vzájemných vztahů – na nejjednodušší úrovni lze propojení udělat podle toho, kdo koho jí. Právě to zkusili modelovat Stefano Allesina a Mercedes Pascual z University of California v Santa Barbaře. V PLoS Computational Biology o tom zveřejnili článek popisující, jak by tato metoda mohla určit následky, které může mít vymizení určitého druhu pro celou síť, kdy může odstartovat nějakou kaskádu s dalekosáhlejším dopadem. Daly by se tak identifikovat kritické druhy, jejichž přežití je třeba věnovat zvláštní pozornost.

Samozřejmě – vztahy mezi organismy jsou složitější než linky mezi stránkami, nejde jen o to, kdo co jí. Existují symbiotické vztahy, organismy vytvářejí prostor (stromy) pro jiné organismy, ovlivňují metabolismus a koloběh látek v prostředí jako celku. Ale to se jednak dá do systému v principu včlenit také, za druhé je lepší mít nějakou metodu, než jen krčit rameny a mudrovat ve smyslu „nikdy nemůžete vědět, co to udělá“.

A nakonec: podobné sítě jsou v živé přírodě i jinde – třeba při genových regulacích. I zde by se podobná metoda mohla uplatnit a výsledkem by třeba byl nějaký „generank“ stanovující relativní důležitost jednotlivých genů/regulátorů apod.

 

Zdroj: ScienceDaily

 

Poznámka: Existuje laická představa, že když nějaký druh vyhyne, všechno se zhroutí. To je samo o sobě nesmysl (nějaké druhy vymírají/vymíraly pořád a obvykle to žádný další kolaps nevyvolalo. Viz také článek O velkých vymíráních se Stanislavem Mihulkou). Důležitá jsou spíše spodní patra potravní pyramidy, mikroorganismy apod. Naopak vymření dejme tomu velryb žádné zvláštní následky mít nebude (to zase neznamená, že ochranu velryb nelze zdůvodnit i jinak).

 











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.