Student World

Archeologové University of Warwick studovali vzorky ječmene z oblasti Qasr Ibrim v Horním Egyptě (tehdejší Núbii). Vystřídala se zde celá řada kultur, nicméně zajímavé je, že od dob napatského království kolem roku 1000 př. n. l. až po ovládnutí země islámských Egyptem někdy kolem 13. století se zde pěstoval dvouřadý ječmen.

To je trochu zvláštní, protože zemědělství se sem rozšířilo z Blízkého východu, kde, stejně jako ve starověkém Egyptě, byl oblíbenější ječmen šestiřadý, který dává větší výnosy – má de facto 3krát tolik zrn. Myslelo se, že dvouřadý ječmen prostě vznikl z místní divoké formy.

Jenže genetické analýzy ukázaly, že je tomu jinak. Nubijský dvouřadý ječmen je potomkem domestikovaného ječmene šestiřadého (poznámka: snad původní divoké formy byly dvouřadé a šestiřadý ječmen byl vyšlechtěn až v neolitu, tj. obě formy se asi mohou mezi sebou „překlápět“ relativně snadno). Proč zde ale tato jakoby méně výhodná forma kolem roku 1900 př. n. l. převládla? Příčinou je pravděpodobně časté sucho panující v této oblasti. Na rozdíl od Egypta zde také nebylo tak propracované ovládání nilských záplav.

Pokud bychom identifikovali příslušné geny, které stály za změnou, výsledkem by mohly odrůdy ječmene (nejspíš i nadále šestiřadé, to by pro genetické inženýry neměl být zvláštní problém), které budou odolnější vůči suchu.

Zdroj: Eurekalert

Poznámka: Tento problém se týká i ČR a našeho národního nápoje. Jak se klima stává sušší, je zde stále obtížnější pěstovat pivovarský ječmen. Viz také: Klimatické změny změní chuť českého piva?

Obrázek: Zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

autor Pavel Houser