Student World

Mravenec váží 5 miligramů. Můžete si sami spočítat, kolikrát je to méně než slon, jde tedy skutečně o rozdíl Davida a Goliáše. Nicméně mravenčí vojáci stejně dokáží slona odradit od okusování „svého“ stromu, takže dá přednost i uschlé trávě. Naopak stromy, které v období sucha před slony chráněny nejsou, mohou sloni „sklidit“ až k smrti.

Při průzkumu na vysočině v Keni si vědci všimli, že sloni téměř neožírají stromy druhu Acacia drepanolobium. Je tomu tak proto, že mravenčí vojáci agresivně napadají všechno, co se stromu dotkne. Až dosud se předpokládalo, že mravenci na stromě parazitují (budují si zde mraveniště a živí se mízou), vztah s akácií ale může být spíše symbiotický.

Slon asi nefunguje úplně automaticky a stromy si zřejmě prohlíží nebo se ještě spíše řídí podle pachu. Vědci totiž zkusili přenést mravence na jiné druhy nebo je z akácií odstranit a zkoumali pak, zda strom bude ožrán. Tím se konec konců potvrzuje, že za chování slonů opravdu mohou mravenci, není to tak, že by jim nějaký druh stromu prostě chutnal a jiný ne.

Mravenci naopak podle všeho nedokáží odradit od konzumace žirafu. U slona je jeho Achillovou patou asi vnitřek chobotu, kam ho mohou nepříjemně pokousat.

Na tom, jak vypadá savana, se samozřejmě podílí celá řada faktorů, srážky, býložravci, živiny v půdě i požáry. Je nicméně možné, že klimatické změny a větší sucho v současné Africe by přiměly slony, aby stromy postupně vyhubili. Mravenci tak mohou mít dalekosáhlý ekologický dopad a bránit přeměně savan např. v Súdánu, Zairu a Tanzanii na step až poušť.

Hlavním autorem příslušné studie byl profesor Todd Palmer. Výsledky by mohly mít i praktický význam. Pokud slony odpuzuje pach mravenců, mohly by se příslušné látky uměle nanášet na pěstované plodiny a sloni by pak nepůsobili škody na takto ošetřených polích. Tyto škody (co slon nesežere, stejně rozdupe) jsou jedním z důvodů, proč místní obyvatelé v Africe slony zabíjejí…

Zdroj: ScienceDaily

Poznámka: Na podobné téma viz také článek Sloni a baobaby: Žádná idylka.

autor Pavel Houser