Na konci egejské doby bronzové, kolem roku 1200 př. n. l., přišel vpád mořských národů, které smetl říši Chetitů, Ugarit, většinu měst v pevninském Řecku a otřásl i mocenským postavením Egypta. Mykénský hrad pak dorazili Dórové.
Za obraz této doby, kdy se v Egejské oblasti zhroutily státní útvary a přestalo se používat písmo, se pokládají především homérské eposy. Výzkum v Tayinatu ovšem ukázal, že některá centra přetrvala a některé dynastie doby bronzové si svou moc zřejmě uchovaly. Odkryta byla mohutná schodiště, čedičové sloupy, dlážděná nádvoří a portiky.
Komplex byl zřejmě centrem rozsáhlé říše označované jako Palastin. Na počátku doby bronzové zde nejspíš žilo hodně uprchlíků původem z Egeidy. Na stéle byly nalezeny nápisy v lúvijském hieroglyfickém písmu. O přetrvávajícím obchodu svědčí také nálezy předmětů vyřezaných ze slonoviny. Možná se architekturou tohoto chrámu inspirovali i Židé při stavbě chrámu Šalamounova.
Zdroj: Eurekalert, University of Toronto (domovská stránka projektu)
Poznámky:
– Název Palastin? Asi země Filištínů, ale takhle tu říši označoval kdo? Ze zdroje se zdá, že Asyřané: Uvádí se zde, že Tayinat v pozdější době ovládal severní Sýrii, údolí Orontu a roku 738 př. n. l. říši vyvrátil asyrský král Tiglatpilesar III. To už je ovšem záležitost pozdější doby.
– Řekové se v té době trvale usadili na pobřeží Malé Asie, řecká mytologie umisťuje prchající hrdiny homérské doby také do italsko-sicilské oblasti.
– Pro další vývoj evropské civilizace měla ovšem Temná staletí svůj význam, protože rozbila jako státní formu systém přejatý z Orientu. Viz i článek Čím se mykénské Řecko lišilo do Orientu?
– „Luvijské“ hieroglyfy – písmo používané v novochetitských státech, odlišné od klínopisného písma Chetitů. O luštění viz článek Jedna méně známá bilingva: Féničtina a chetitské hieroglyfy. Luvijština je mladší forma chetitštiny.
